Modrá a zelená, která nikdy neomrzí - fotoblog

Záběry z jarních výšlapů do Jizerských hor a na Ještědský hřeben, dále do Lužických hor, na Panskou Skálu a Klíč.

Začátek letošního jara byl oproti minulým poněkud chladnější, také občas sprchlo, což mě osobně je příjemné. Kéž by to tak vydrželo. Zeleň i můj oběhový systém by za to byly vděčni. Popíračům globálního oteplení asi bude stále trapněji, neboť to, v čem žijeme nyní, čím dál zřetelněji ztrácí charakteristiky mírného pásma a stále více se blíží subtropům.

Právě při tůrách ve dnech, kdy je slunce v plné ráži, člověk živoucně prožije úlevu stínu stromoví nebo přelétajícího mraku. Proto jsem pro regulaci a přísnou ochranu zelené drahocennosti před bezohledným kapitalistou (neříkám před kapitalistou jako takovým, ten je potřeba, protože horda lidu nic nevytvoří) nebo omezeným řádovým občanem, který vidí jen k plotu své zahrady. Máme tu sice spoustu jiných problémů a korupcí je prolezlé prakticky všechno, ale jaksi pokud zmizí příroda, zmizíme s ní. 

Úplně vymetenou oblohu nemám moc rád, jak z uvedeného důvodu, tak prostě proto, že z pohledu součásti scenérie jde o nudnou položku. Plátno a něm jedna barva bez tvaru. (Kdo si kdy fotil nebe bez mraků). Dobré pouze v případech, kdy chceme strhnout pozornost na tvary ostatních částí obrazu. Možná dobré i pro chvíli meditace, kdy se člověk může zadívat do oné modravé hloubky a připomenout si pojmy věčnosti a nekonečnosti. Činnosti jako úmyslné opalování pokožky dost dobře nechápu, takže pro mne sousloví krásné počasí rozhodně není synonymem modrého monolitu s volským okem nade mnou.

Liberec je zasazen mezi zalesněné hřebeny. Jakýmkoli směrem můžete vyjít na procházku lesem. Velké plus mezi spousty mínusů, které toto město má.

V bučinách nad Kateřinkami

Na procházce z Krásné Studánky před Vísku do Chrastavy. Okolí Chrastavy je obzvláště malebné. 

Na procházce z Krásné Studánky do Mníšku 

Co mi hlava nebere, je přítomnost golfového hřiště v chráněnce. I přes dostatek volného prostoru ho tvůrci roztáhli až na hranici obydlí, takže se tu dá stěží projít i v případě, že ho chcete obejít. Téměř to člověka popuzuje, když čte, jak anglický architekt golfových hřišť velebí zdejší přírodu a pak pomyslí na to, že to tu zabírá pár mamlasů, kteří z krásných obzorů vidí akorát tak praporek s jamkou. Nyní se tu můžete dokonce ubytovat v houseboatu na vodní překážce mezi jamkami 9, 10 a 11 (ty voe homo sapiens). Nakonec proč ne, když vás někdo odsekne, tak daleko neuplavete.

Zastrčené sídlo českých Hobitů kdesi v Radčicích. 

V rezervaci Karlovské bučiny na Ještědském hřebeni.

Výhled na Chrastavsko ze svahu Dlouhé hory (Ještědský hřeben).

Z výšlapu z Oldřichova v Hájích do Frýdlantu přes Špičák. 

Krajina v okolí Frýdlantu má jinou dá se říct severnější náladu. Vždycky když zde přelezu hřeben, pocítím ten rozdíl. 

Z výšlapu z Panské Skály (Kamenický Šenov) na Klíč (Svor). V ten den byly výjimečně dobré atmosferické podmínky pro fotografování.

Výhled z Panské skály je nádherný. Vidíte přilehlé Lužky, České středohoří i Labské Pískovce kolem Děčína (úplně nalevo je pyramida Klíče, cíl mého výšlapu).

Panská skála je kousek od silnice, takže za hezkého počasí tam pravděpodobně nebudete sami. (Dostupné i pro velmi líné turisty).

Od Panské Skály do Polevska vede turistická cesta po silnici. Proč, když by mohla vést po přilehlém hřebeni prostředkem přírody? Snad, že v první části trasy je z vozovky opravdu malebný výhled na Lužky. 

Aut bylo sice pomálu, ale počmáraní potápěči na dvou kolech mě brzo začali štvát, protože člověka nemohou vzít obloukem, i když nikde nic nejede a tak jsem odbočil do lesa a objevil jsem krásnou divokou stezku rozkvetlým hložím, kterou jsem došel do Polevska. Výhled na Klíč od kostelíka v Polevsku 

 Z Polevska už lesem až na Klíč. Kamenné pole na Klíči

Výhled z Klíče. Bylo bezvětří a slunce pražilo nesnesitelně. Kdysi mě napadlo zde přenocovat v očekávání zážitku pod hvězdnou oblohou. To jsem si dal. Doléhal jsem zvuk diskoték a provozu z okolních měst, bez přestání tu šustila zvířena. Už bych to neudělal a to je důkaz, že i debilita se dá zkušenostmi léčit.

Cestou do Svoru 

Snímky Samsung Galaxy A7