Jsou nesčíslná slunce a nesčíslné země, které krouží okolo svých sluncí jako našich sedm planet okolo našeho Slunce. Na těchto světech žijí rozumné bytosti.Giordano Bruno
Velcí myslitelé od počátku novověku považovali vesmír za místo, které je hustě osídleno a většina vědců se domnívala, že všechna nebeská tělesa jsou osídlena. Teprve v polovině 19. století přinesl do hypotézy všeobecné přítomnosti života novou myšlenku anglický astronom W. Whewell, když prohlásil, že obydlena nemohou být všechna nebeská tělesa. Podle jeho názoru jsou některá tělesa příliš blízko k mateřské hvězdě, takže se na nich nemůže udržet voda, a další planety se skládají z plynů a par.
Přesto se hledání života stalo jednou z významných pohnutek pro výzkum vesmíru. Pokud by se podařilo objevit život, a je míněn inteligentní život, někde ve vesmíru, byl by takový objem mimořádnou událostí, jejíž důsledky je jen těžko odhadnout. Ale zatím se žádný objev dokládající přítomnost mimozemských civilizací ve vesmíru nepodařilo získat. A to se příznaky života hledají už více než sto let. Hledání postupně rezignovalo na zjištění stop inteligentních bytostí a začaly být hledány stopy nejjednodušších organismů.
Stopy života se nepodařilo objevit v našem nejbližším okolí, přestože současně nejuznávanější názor je, že život vznikne všude tam, kde jsou pro to vhodné podmínky. Je ovšem otázkou co je pod termínem "příhodné podmínky" myšleno. Na druhou stranu ovšem existují vědecké studie, které dokazují, že na Zemi život vzniknout nemohl a musel sem být "zavlečen". Pro vznik života jsou podle těchto studií potřebné podmínky, jež se na Zemi nevyskytovaly potřebně dlouhou dobu, případně, že život vznikl díky náhodě, jež se už nikdy a nikde ve vesmíru nemusí opakovat. Proti tomuto názoru stojí poznámka amerického astrofyzika Davida Cudabacka z Kalifornské univerzity, který prohlásil, že život nepotřebuje takové příznivé místo jako je naše planeta.
A další názor, proč nebyl dosud žádný život mimo Zemi objeven, je založen na myšlence, že na jiných planetách vznikl život, jehož formy, případně i chemická podstata, jsou zcela odlišné od pozemského života (ale v takovém případě ani nevíme jak ho odhalit), který je založen na složitých uhlíkových molekulách. Složité organické molekuly vznikají ve vesmíru při srážkách jednoduchých látek a jejich existence už byla v mezihvězdném prostoru prokázána. Koncem roku 1968 byl v souhvězdí Střelce objeven čpavek a nedlouho poté se podařilo v mezihvězdném prostoru objevit vodu. A v následujícím roce ohlásili astronomové z americké observatoře Green Bank, že na 15 místech naší Galaxie identifikovali formaldehyd. Byla to první organická látka kosmického původu, kterou následovaly v roce 1970 objevy oxidu uhelnatého a kyanu. Následovaly objevy dalších složitých molekul a dnes už je známo v mezihvězdném prostoru několik desítek organických sloučenin (mj. metylalkohol, kyselina mravenčí a kyanodiacetylén), které hrají důležitou roli při vzniku organického života pozemského typu. Není proto vyloučeno, že "předbiologická polévka" byla na Zemi vytvořena z organických sloučenin vzniklých ve vesmíru.
Jednou z podmínek pro vznik života pozemského typu je, aby se planeta nacházela v tzv. zóně života, tedy v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje přítomnost tekuté vody a na planetě panuje teplota s poměrně malým rozptylem kolem 0 °C. V dnešní době už známe několik exoplanet splňujících tuto podmínku - první z nich byla planeta Kepler-22b, objevená pomocí astronomické družice Kepler. Planeta Kepler-22b je dvaapůlkrát větší než Země a její oběžná doba je 290 dní. A další velice závažnou podmínkou je, aby se planeta v takové oblasti nacházela dostatečné dlouhou dobu.
