Život ve vesmíru

Již mnoho let se snaží různí vědci i "vědci" odhalit známky návštěvy mimozemských bytostí na naší planetě. Ovšem doposud se nepodařilo získat žádný hodnověrný a nezpochybnitelný důkaz o jejich přítomnosti. A existují vůbec cizí civilizace?

Meteorit ALH84001

Ale nemusí jít právě o rozvinutou civilizaci, která cestuje na vesmírné vzdálenosti, pro lidstvo by bylo velkým úspěchem, kdyby se podařilo prokázat, že není ve vesmíru samo, a že život vznikal i na jiných planetách mimo Zemi. V současnosti ale musíme konstatovat, že mimozemský život je pouze hypotézou a zatím nejsou známy žádné projevy života kromě Země nikde jinde ve vesmíru, přestože hledání mimozemského života probíhá již několik desetiletí. Na celém světě už proběhlo téměř sto pátracích akcí, ale jejich výsledek byl nulový. Také v důsledku toho zrušil americký Kongres v roce 1993 dotaci agentuře NASA na výzkum mimozemských civilizací (která ovšem byla "jen" 12 miliónů dolarů).
V jednom z předchozích článků tohoto blogu ("Nejstarší úvahy o mimozemském životě" - http://jamsedlacek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=169987) jsem se zabýval tím, jak se na otázku mimozemského života pokoušeli odpovědět naši předkové. Mnozí učenci se vůbec nesnažili nacházet stopy po přítomnosti obyvatel vesmíru, ale jednoznačně se přikláněli k myšlence mnohosti obydlených světů a někteří "osídlili" dokonce veškerá nebeská tělesa. Včetně Slunce, což ještě v roce 1790 předpokládal astronom Herschel; a podobná myšlenka se mnohem později v modifikované podobě vrátila a v roce 1962, když anglický astronom H. Shapley publikoval domněnku, že život může existovat i na vyhaslých hvězdách. Ovšem hledat stopy po případných návštěvnících na Zemi, nebo pátrat po jejich projevech ve vzdáleném vesmíru, je velice obtížné. Přesto někteří optimisté očekávají, že život (alespoň v jeho nejprimitivnější podobě) by mohl být nalezen na některém z těles Sluneční soustavy (samozřejmě mimo Zemi). Za nejžhavější kandidáty jsou považovány planety Mars ale i Venuše (v dávných dobách panovaly na Venuši mnohem příznivější podmínky než dnes a na planetě se nacházelo velké množství vody, které však bylo postupem doby z valné většiny slunečním zářením zničeno - rozloženo na vodík a kyslík a oba plyny poté unikly z atmosféry do volného vesmíru) a měsíce velkých planet Europa a Titan. Ovšem budeme se muset spokojit se životem maximálně na mikrobiální úrovni, případně s nalezením jejich zbytků - s inteligentními bytostmi v žádném případě počítat nemůžeme! V případě jiných hvězdných systémů jsme teprve v počátečních stádiích výzkumu (přestože existenci první planety mimo Sluneční soustavu se podařilo prokázat už v roce 1962) a zkoumání exoplanet, jichž dnes známe více než pět set, probíhá v podstatě jen na základě nepřímých projevů. Přitom planet zemského typu je zatím objeveno jen jedenadvacet.
Myšlenka existence mimozemského života rozděluje vědce (ale i laickou veřejnost) na dvě skupiny, které zastávají naprosto protichůdná stanoviska. První skupina zahrnuje zastánce existenci mimozemského života (a často jeho nekritické propagátory) a jejich krédem je, že se nám zatím tento život nepodařilo objevit, ale zaznamenat jeho projevy se určitě podaří a je to jen otázka času a financí. Druhá skupina, která se rekrutuje především ze zástupců církví (ale hlásí se k ní i někteří vědci), prohlašuje, že život je natolik výjimečný, že mohl vzniknout jen a pouze na Zemi, kde se shodou šťastných náhod vyskytly příhodné podmínky pro jeho vznik a rozvoj. (V případě náboženských fanatiků se hovoří o tom, že jedině zde byl božím zásahem život stvořen.) Dr. Peter D. Ward paleontolog z Washingtonské univerzity, který se specializuje na otázky hromadného vymírání, k tomu řekl, že "život je přinejmenším vzácný".
V současné době se předpokládá, že základními prvky, s jejichž výskytem by mohl být spojen vznik života, jsou kyslík, vodík, voda (nejpravděpodobnějším místem pro zrod života v našem pojetí je oceán) a organické sloučeniny. Prokázat přítomnost kyslíku, vodíku se podařilo na mnoha vesmírných tělesech - oba prvky jsou prakticky všude ve vesmíru. Dokonce ani voda není takovou vzácností, jak se dříve předpokládalo. Dřívější názor byl takový, že voda se nachází v rámci našeho systému jen na Zemi a ostatní tělesa jsou poměrně "suchá". Dnes je jednoznačně prokázáno, že voda je nejen na Marsu a Měsíci, ale ve velkém množství je i na Jupiterově měsíci Europa, kde pod asi desetikilometrovou vrstvou ledu existuje oceán tekuté vody hluboký až 100 km. Současně se předpokládá, že oceán je zahříván slapovými silami a je možné, že na dně jsou v činnosti podmořské sopky, které dodávají do vody nejen teplo ale i potřebné minerální látky (proto je tento měsíc zařazen mezi kandidáty na existenci života, přestože neleží v tzv. "zóně života", kterou v naší soustavě ohraničují planety Venuše a Mars). Také další měsíc Jupitera - Ganymed - má velké zásoby vody a lze jej označit za "velkou sněhovou kouli" - a dalším tělesem s prokázanou přítomností vody je měsíc Saturnu Enceladus. Výskyt kapalné vody na tomto malém měsíci (jeho průměr je pouhých 512 km) byl odvozen z výtrysků vodní páry a krystalů vody z prasklin v oblasti jižního pólu.
Pokud se týká organických látek byla jejich přítomnost ve vesmíru rovněž potvrzena a například molekula metanu byla v roce 2008 objevena i mimo Sluneční soustavu. V současné době bylo na různých místech ve vesmíru zjištěno více než 140 různých organických molekul, mezi nimi například molekuly kyseliny octové, ethanolu nebo jednoduchých sacharidů. Mimochodem poblíž centra naší Galaxie byly nedávno objeveny molekuly mravenčanu ethylnatého, který je používán jako přísada rumových esencí (a vyskytuje se v malinách).
Zajímavé bylo rovněž zkoumání meteoritu označeného ALH84001 (viz ilustrace), který byl nalezen v roce 1984 v Antarktidě a jehož stáří bylo určeno na 4,5 miliardy roků. Meteorit zřejmě pochází z Marsu a při jeho zkoumání byly v polovině devadesátých let minulého století objeveny cyklické uhlovodíky neobvyklého složení a tvaru. Někteří výzkumnící pak hovořili o tom, že jsou to možná fosilní zbytky jednobuněčných organismů. V listopadu 2009 byl ALH84001 znovu zkoumán v NASA Johnson Space Center a bylo sděleno, že "existují důkazy, že život na prastarém Marsu mohl existovat". Názory na takový výsledek se ale různí; v případě nálezu zbytků organického původu se argumentuje zejména tím, že vzorek byl během dlouhodobého pobytu na Zemi kontaminován pozemskými organismy. Jednoznačnou odpověď na otázku dávného života na Marsu ale může dát až mise specializovaných automatů, která se v současné době připravuje a jejímž hlavním cílem bude právě hledání stop zaniklého života a případné prokázání současných jednoduchých forem života. Podle mého názoru ale ani v tomto případě nemusí být výsledek jednoznačný - stačí si připomenout výkumy americké sondy Viking v roce 1976, kdy některé pokusy vykazovaly přítomnost organických látek.
Hledání a výzkum mimozemského života se promítlo i do literatury (zde vznikla nespočetná řada děl, jejichž hrdinové hledají mimozemské civilizace), televize (například seriály Star Trek, Stargate) a filmu (také zde vznikla celá řada děl o pátrání po mimozemšťanech - od historické "Ikarie XB-1" až po např. Kubrickovu "2001: Vesmírná odysea"). Sem musím vložit jednu poznámku: až na několik výjimek jsou mimozemšťané v těchto pracích znázorňováni jako humanoidní bytosti. Většinou mají hlavu s dvěma očima a ušima, dvě ruce s prsty (alespoň jejich počet bývá variabilní), mají dvě nohy a mohou tedy chodit a jsou tak prakticky nerozeznatelní od lidí. Přitom život je i v pozemských podmínkách tak rozmanitý (odhaduje se, že během celé evoluce života existovalo více než 10 miliard druhů), že vznik humanoidní bytosti v jiných podmínkách je velice nepravděpodobný.
Na závěr ještě ocituji výrok amerického astronoma Franka Drakeho, který se už od roku 1960 věnuje hledání signálů mimozemských civilizací (prvním skromným počátkem byl projekt OZMA, který probíhal na observatoři v Green Banku a bez úspěchu po 150 hodinách skončil): "Jediným způsobem, jak se dozvědět pravdu, je hledat a buď objevit výskyt inteligentního života, nebo prokázat jeho absenci."

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] W. J. Broad: Maybe We Are Alone in the Universe, After All - http://www.nytimes.com/library/national/science/020800sci-space-life.html[2] M. Codr: Volání dálných světů, Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem 1971
[3] J. Grygar: V hlubinách vesmíru, Albatros, Praha 1975
[3] F. Martinek: Je ve vesmíru život? - in: Svět speciál, Extra Publishing, Brno 2009
[4] K. Pacner: Hľadáme kozmické civilizácie, Obzor, Bratislava 1977
[5] N. Petrovič: Kto vy?, Molodaja gvardija, Moskva 1974
[6] http://technet.idnes.cz/jsme-ve-vesmiru-sami-patrame-dal-daj-/tec_vesmir.asp?c=A060912_191953_tec_vesmir_vse[7] http://www.astrobio.net/interview/65/the-search-for-life-in-the-universe[8] http://www.rps.psu.edu/0101/anybody.html

-----
Příště: Postavy astronomie 17. století; plánované zveřejnění: 24.3.2011.