Wernher von Braun

Zítra, 23. března, uplyne sto let ode dne, kdy se v pruském městě Wirsitz (dnes polský Wyrzysk) narodil ve šlechtické rodině Wernher von Braun, budoucí konstruktér německých a později amerických raket.

Von Braun ve své pracovně v ústředí NASA

Von Braun, celým jménem Wernher Magnus Maximilian Frieherr von Braun, se už od útlého mládí zajímal o astronomie a poté, co se seznámil s pracemi Hermanna Obertha (někdy v roce 1925, kdy už rodina bydlela v Berlíně), se začal zabývat i raketovou technikou. Nenásledoval tak svého otce barona Magnuse von Brauna, majitele velkého panství ve Slezsku, a nestal se statkářem. Wernher von Braun vystudoval v Berlíně francouzské gymnázium (na němž měl obtíže s matematikou a fyzikou, jak mnohem později přiznal) a poté nastoupil na vysokou školu, na berlínskou techniku.

Během vysokoškolského studia se mu stal patronem Karl Emil Becker, který mladého studenta přivedl na vojenskou základnu Kummersdorf, kde probíhaly první německé pokusy s raketami pro armádní využití. Braun měl s raketami už jistou zkušenost - od roku 1929 byl členem společnosti Verein für Ruamschiffahrt, v níž se podílel na konstrukci raketových motorů a raket. Známost s Beckerem, šéfem oddělení balistiky na ministerstvu vojenského vyzbrojování, a praxe v armádní skupině v Kummersdorfu přivedla von Brauna k doktorskému titulu. Diplomovou práci, kterou dokončil v dubnu 1934, a která se věnovala raketovým motorům, prohlásili příslušníci reichswehru za tajnou a s jejím obsahem se nemohli seznámit ani profesoři, kteří podepsali doktorský diplom. Braun diplom převzal 27. července 1934.

Von Braun v té době již dva roky působil ve Vojenském zbrojním úřadu a byl členem nacistické NSDAP. Současně byl též v řadách SS a postupně se dostával na stále vyšší pozice. Souběžně s kariérou důstojníka ale uplatňoval svoje technické nadání a vypracoval se na předního specialistu v oblasti kapalinových raketových motorů. V roce 1937 pak byl jmenován technickým ředitelem raketového zkušebního střediska Peenemünde a tuto funkci zastával až do jeho obsazení na jaře 1945.

Von Braunovým největším úspěchem byla konstrukce balistické rakety A-4, známější pod označením V-2. Tato raketa se stala základem amerických i ruských konstrukcí mezikontinentálních balistických raket a mnozí odborníci ji označují za první stupínek na cestě do vesmíru.

Krátce před koncem války, na začátku roku 1945, prchá von Braun společně s řadou dalších raketových specialistů do Bavorska a očekává zajetí od Američanů. Mimochodem vyjednávání o zajetí raketových odborníků vedl bratr Wernhera von Brauna, který hovořil anglicky. Wernher von Braun a skupina jeho spolupracovníků pak byla v květnu 1945 skutečně vzata Američany do zajetí. Němečtí zajatci ale netušili, že americká armáda rozjela operaci Paperclip, jejímž cílem byla získat pro USA přední raketové odborníky. Zajatci pak byli přepraveni do USA - prominenti včetně von Brauna letecky, ostatní (jednalo se celkem o asi 500 lidí) lodí společně s materiály o nacistickém raketovém programu.

Von Braun a další technici byli shromážděni na základně Fort Bliss v Texasu a tam se zapojili do vývojových prací na konstrukcích raket. V roce 1950 už von Braun v Redstonském arzenálu, kam se němečtí odborníci přesunuli, pracoval jako technický vedoucí vývoje taktické rakety Redstone. Později se zapojil do přípravy jednoho z projektů na vytvoření umělé družice Země, ale přednost dostal "americký" projekt Orbiter (přestože von Braun měl od roku 1955 americké občanství, stále byl pokládán za cizince a rovněž jeho nacistická minulost sehrála při rozhodování určitou roli). Ovšem po neúspěchu družice Vanguard (prosinec 1957) dostal von Braunův tým šanci vyslat na oběžnou dráhu svoji družici, což se mu 1. února 1958 (31. ledna místního času) zdařilo.

Von Braun se svými spolupracovníky, většinou techniky a inženýry s nimiž pracoval už v Peenemünde, později postavil řadu mohutných nosných raket Saturn. Nejsilnější z nich - Saturn 5 - umožnila americkým astronautům cesty na Měsíc.

I díky úspěchům měsíčních misí se von Braun v roce 1970 stal náměstkem administrátora NASA pro strategické plánování a tuto funkci zastával dva roky. Potom NASA opustil a stal se viceprezidentem letecké společnosti Fairchild Industries v Germantownu. V roce 1975 založil National Space Institute, jehož cílem byla propagace kosmických aktivit a získání podpory veřejnosti pro kosmonautiku.

Wernher von Braun zemřel 16. června 1977 v Alexandrii (stát Virgínie).

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner: Na obou březích vesmíru, Čs. spisovatel, Praha 1968
[2] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[3] http://history.msfc.nasa.gov/vonbraun/bio.html[4] http://www.britannica.com/EBchecked/topic/78018/Wernher-von-Braun

-----
Příště: Pilotované kosmické stanice; plánované zveřejnění: 24.3.2012.