Vášně kolem Bajkonuru pokračují

Svým projevem v kazašském parlamentu rozpoutal šéf národní kosmické agentury Talgat Musabejev rozmíšku mezi Kazachstánem a Ruskem o kosmodrom Bajkonur. Je zjevné, že za vším stojí peníze.

Rusko si kosmodrom pronajalo do roku 2050, ale Kazachstán hodlá získat víc za využívání svého území. Jenže situace se podle mého názoru od doby uzavření smlouvy o pronájmu podstatně změnila. Rusko od té doby změnilo své náhledy na využívání kosmodromu Bajkonur a už před časem oznámilo, že zvýší frekvenci startů ze svého severního kosmodromu Pleseck a zahájilo výstavbu kosmodromu Vostočnyj, který by se měl využívat od roku 2015. Rovněž výstavba startovacího komplexu pro rakety Sojuz na francouzském kosmodromu v Kourou přenesla část kapacity mimo Bajkonur. Pro letošní rok je z Kourou plánováno vypuštění čtyř nosných raket typu Sojuz.

A pro Bajkonur zůstávají jen nosné rakety typu Proton, které se využívají ve velké většině k vypouštění komerčních nákladů. Na jiném kosmodromu zatím nejsou postaveny komplexu pro tento typ rakety. Kazachstán zde využil nejslabší místo a poté, co prohlásil, že Rusko pro něj zůstává strategickým partnerem, omezil na rok 2013 počet startů raket Proton z Bajkonuru na dvanáct kusů. Přitom v loňském roce odstartovala 14 raket Proton a pro letošní rok Rusko požadovalo souhlas se sedmnácti starty. Částečně se tak potvrdilo vyhlášení Musabajeva, jenž v prosinci prohlásil, že vzhledem k neekologickému palivu je třeba omezit počty startů raket Proton.

Omezením počtu startů nastává pro Rusko nepříjemná situace, neboť užitečná zatížení jsou už dlouho nasmlouvaná a nedodržením termínů se vystavuje smluvním sankcím. Komentátoři ale uvádějí, že Kazachstán určitě své postoje přehodnotí, neboť potřebují spoluúčast Ruska na připravených projektech Dněpr a Bajtěrek. Pokud by Rusko z těchto projektů vycouvalo, Kazachstán není schopen sám startovní komplexy vybudovat a ani provozovat a zcela by se uzavřel přínos peněz z komerčních startů. Rusko naopak dnes už není zcela závislé jen na Bajkonuru a pokud pronikly z kosmického sektoru pronikly informace, uvažuje o převodu většiny startů na amurský kosmodrom Vostočnyj. A to včetně nosných raket Angara, které mají nahradit zastarávající Protony. Vostočnyj se tak stane přímou konkurencí Bajkonuru.

Na nepovolení požadovaného počtu startů Protonů z Bajkonuru reagovala Moskva prohlášením, že může přehodnotit svůj postoj k projektům Dněpr a Bajtěrek a to by byl začátek konce kosmodromu Bajkonur. Kazaši sice prohlásili, že zahájili jednání s Ukrajinou o spolupráci při využívání Bajkonuru, ale možnosti Národní kosmické agentury jsou poměrně omezené a ve strategii národního kosmického programu s takovou variantou nepočítají. Navíc počty kosmických startů uskutečňované jejich raketami jsou v počtu jednotek ročně a zisk z těchto aktivit by nestačilo na pokrytí nákladů na provoz kosmodromu.

Dalším, pro Kazachy nepříjemným, faktem je, že většina obsluhy technického zařízení kosmodromu Bajkonur jsou Rusové a starty ve většině případů zabezpečují Ruská vojska strategického určení. Jestliže by Rusko tyto své lidi stáhlo, Kazachstán nemá odborníky, kteří by byli rovnocennou náhradou.

Situace kolem kosmodromu Bajkonur je poměrně nepřehledná, ale je jasné, že stav není normální. A jasno do ní nevnesl ani ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov, jenž v pátek prohlásil, že sdělovací prostředky "dělají z mouchy slona". Lavrov uvedl, že komunikace prostřednictví nót je běžnou diplomatickou praxí a jejich obsah není určen k veřejnému publikování. Lavrov se ale v Moskvě v pátek také setkal s ministrem zahraničních věcí Kazachstánu Erlanem Idrisovem, s nímž projednával situaci kolem kosmodromu.

Proto je pravděpodobné, že i přes "komplimenty" ve formě diplomatických nót se nakonec Rusko a Kazachstán dohodnou. Kazaši povolí požadovaný počet startů Protonů a Rusové budou dál financovat projekty na kosmodromu Bajkonur. Už dnes Rusko dává do kosmodromu Bajkonur (nájemné, provoz, údržba) více než 6 miliard rublů.