Uskutečnil Gagarin kosmický let?

Čas od času se objeví v různých periodikách a v diskusních fórech otázka, zda Jurij Gagarin uskutečnil v roce 1961 kosmický let a zda vůbec. Nedávno jsem se s podobným dotazem opět setkal, a proto reaguji tímto článkem, přestože jsem se touto otázkou už na tomto blogu zabýval (viz "Související články").

První navždy...

Nedávný dotaz měl dvě části: první, zda je možno Gagarinův let považovat za kosmický, a druhá, zda Gagarin vůbec letěl a nebo není jen nastrčenou figurou za jiného kosmonauta, který zahynul.

Pokusím se reagovat nejdříve na druhou část.
V několika konspiračních teoriích se uvádí, že před Gagarinem byly v Sovětském svazu vypuštěny kosmické lodi, na jejichž palubách zahynula řada kosmonautů - dokonce se hovořilo o několikamístných lodích, které odletěly mimo geocentrickou dráhu do vzdáleného vesmíru. Podobné fantazie nemají oporu v žádných relevantních zdrojích a autoři vycházejí jen ze "svědectví" nedůvěryhodných osob, které navíc neměly ke kosmickému programu přímý přístup. V době přísného utajování tak nebylo pro člověka, který neměl příslušnou "bumažku", snadné dostat se do blízkosti kosmonautů a ještě obtížnější bylo získat příslušné dokumenty.

Přesto se například americké CIA podařilo získat tak přesná data, že mohli prezidentu Kennedymu vpředvečer startu Gagarina oznámit, že v SSSR se připravuje let kosmonauta. Prezident Kennedy reagoval tak, že nechce být v noci rušen a zpráva má být předána jeho tajemníkovi. Američané start Vostoku s Gagarinem zjistili svým radarem umístěným v Turecku a asi o čtvrhodinu později už měli důkaz o tom, že na palubě je kosmonaut. Pokud by Američané pojali jakékoliv podezření, že pilotovaný let je fingovaný, nepochybně by toho patřičně využili - taková už byla doba.

Ale ještě jeden fakt je podle mne důkazem přítomnosti Gagarina v kabině. Jsou jím paradoxně potíže, které provázely návrat z oběžné dráhy. Teprve začátkem devadesátých let minulého století, třicet let po letu, vyšlo najevo, že návrat byl provázen problémy. Po snížení rychlosti se měla kosmická loď rozdělit na dvě části - návratový kulový modul s kosmonautem a přístrojový úsek, jež měl shořet v atmosféře. Po rozdělení ale zůstaly obě části spojeny elektrickým kabelem a loď se začala nekontrolovaně převracet. Kabel se po vstupu do hustějších vrstev přepálil a další let už probíhal podle plánu.

Zajímavé přitom je, že Gagarin ve své knize "Doroga v kosmos" o této části letu píše:
"Beztíže se změnila v přetížení a já jsem byl tlačen do křesla. Přetížení narůstalo a bylo větší než při vzletu. Loď se začala převracet a já o tom informoval Zemi. Ale převracení, které mne silně znepokojovalo, náhle ustalo a další sestup probíhal normálně..." (vlastní překlad; zdroj: Jurij Gagarin: Doroga v kosmos, Izdatělstvo Pravda, 1961, str. 168). Tohle mohl napsat jen účastník letu a navíc uvedená skutečnost je v rozporu s oficiální zprávou TASS, že let proběhl bez sebemenších závad. Proč by se kosmonaut měl znepokojovat pokud by převracení kabiny bylo normálním průběhem? - tato drobnůstka cenzorům zřejmě unikla.

Pokud se jedná o první část v úvodu zmíněného dotazu, myslím si, že Gagarinův let byl skutečně kosmickým. Argument, že nedokončil ani jeden celý oběh Země není v tomto případě vůbec rozhodující. Podle tehdy platných pravidel pro registraci kosmických objektů se za "kosmický" objekt považovalo každé těleso, které vystoupilo mimo hranice atmosféry (hranice nebyla nikdy přesně definována, ale podle různých pramenů se pohybuje mezi 80 a 120 km) a za hranicemi atmosféry pobývalo alespoň 90 minut. Obě podmínky byly při letu Vostoku v dubnu 1961 splněny - dráha letu vedla ve výškách 168 - 314 km a let od startu do přistání trval 108 minut - a objekt je proto veden v seznamu kosmických objektů pod mezinárodním označením 1961 mí1 (podle novějšího kódu 1961-012A). Geostacionární družice by podle nutnosti obíhat Zemi nebyly kosmickými objekty, protože "visí" nad jedním bodem a planetu tak vlastně neobíhají, ale pohybují se stejnou úhlovou rychlostí; přesto je za kosmická tělesa považujeme a nikdo to nikdy nezpochybnil.

Ještě malá poznámka k nedokončenému obletu Země. Vostok s Gagarinem skutečně podle geografických souřadnic přistál zhruba 1500 km západně od místa startu. Ale je nutné si uvědomit, že kosmická loď letěla kolem Země východním směrem a během oněch 108 minut se Země otočila o 16,2° na východ, což představuje asi 3000 km (rychlost rotace Země na rovníku je asi 1667 km/hod. Pokud by kosmická loď letěla kolem statické Země, vykonala by tedy jeden oblet a navíc ještě zhruba dalších 1500 km.