Tajemná Země?

Od roku 1990 se využívá gravitačních manévrů u Země k urychlení kosmických sond mířících do vzdálených oblastí naší Sluneční soustavy. Týmy řídicích středisek přitom zaregistrovaly, že sondy získavaly při průletu kolem Země energii se zvláštními odchylkami.

Sonda Juno u Jupitera

Zatím nevysvětlená okolnost někdy sondy zrychlí, v jiných případech naopak udělí menší zrychlení proti výpočtům. Rozdíly jsou sice velice malé, např. sonda NASA prolétající kolem Země v prosinci 1990 získala zrychlení o 3,9 mm/s větší než se předpokládalo, ale odchylky si následně vyžadují drobné korekce letové dráhy.

Největší odchylka od teoretického průběhu gravitačního manévru byla zjištěna v roce 1998, kdy sonda NASA získala zrychlení větší o 13 mm/s. Naopak při průletech sond Cassini v roce 1999 a MESSENGER v roce 2005 byly odchylky od vypočítaných hodnot tak malé, že nemohly být potvrzeny.

Zajímavé byly průlety evropské sondy Roseta: při prvním průletu kolem Země v březnu 2005 byly zjištěny nepatrné odchylky, při dalších dvou průletech v letech 2007 a 2011 se žádné anomálie neprojevily. Trevor Morley z evropského řídicího střediska k tomu řekl, že "toto je skutečné kosmické tajemství, které ještě nikdo neodhalil."

Při nedávném (9. října) průletu sondy Juno, která nyní směřuje k cíli své pouti - planetě Jupiter, zatím výsledek není znám (údaje se zatím podrobně analyzují), ale průběh průletu byl detailně sledován stanicí Evropské kosmické agentury Malargüe v Argentině a radioastronomickou observatoří v australském Perthu. Argentinská observatoř využila radioteleskop o průměru antény 35 metrů, australská stanice má k dispozici teleskop o průměru 15 metrů.

Argentinský teleskop je primárně určen ke sledování velmi vzdálených a relativně pomalu se pohybujících objektů, ale Daniel Firre, který je odpovědný za sledovací stanice ESOC, řekl, že si stanice poradí i s rychle se pohybující kosmickou lodí, která proletí velkou rychlostí ve výšce pouhých 561 km nad povrchem Země.

Sonda Juno překvapila ale jinak. Krátce po nejtěsnějším průletu kolem Země samovolně přešla do bezpečnostního režimu, který znamená, že řídicí počítač vypne veškeré vědecké aparatury a systémy, natočí sondu v prostoru tak, aby panely slunečních baterií získávaly maximum energie, odvysílá do řídicího střediska informace o stavu všech systémů sondy a v pravidelných intervalech čeká na příkazy ze Země. Technici zjistili, že všechny přístroje sondy jsou v naprostém pořádku a po dvou dnech se Juno vrátila do normálního provozu. Příčina přechodu do bezpečnostního režimu zatím nebyla zjištěna.