Sputnik 1 a Československo

První umělá družice Země Sputnik 1 se stala překvapením i pro československé vědce, kteří se na pozorování družic v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku (MGR) připravovali. Pozorování družice bylo jedním z 15 pracovních programů MGR a jedním z 13 programů, k nimž se Československo přihlásilo. A přestože Sovětský svaz prohlásil, že v rámci MGR družici vypustí, všeobecně se předpokládalo, že první bude americká družice. Českoslovenští vědci se měli zaměřit na pozorování pohybu družice po obloze a změn její jasnosti pomocí optických přístrojů a měla být zachycována radiová vysílání, která měla přispět k upřesnění dráhy družice.

Fotografie z přeletu družice Sputnik 2

První reakci našich vědců na sovětskou družici otisklo Rudé právo v neděli 6. října 1957. Akademik J. Novák, který byl předsedou čs. komise pro MGR, v článku mj. napsal, že zprávu o startu první družice dostala stanice Průhonice o půl třetí ráno (5.10.1957) a ihned bylo zorganizováno pozorování. Signály družice pak byly poprvé zachyceny v 5:40 na stanici Geofyzikálního ústavu ČSAV v Panské Vsi. V závěru článku akademik doslova píše: "Očekávali jsme, že se sovětským vědcům ještě letos podaří vypustit umělou družici. Avšak s tím, že to bude tak brzy, jsme opravdu nepočítali. Byli jsme velmi radostně překvapeni."

V průběhu 5. října byl přelet družice Sputnik 1 zaznamenán kromě stanice v Panské Vsi také na stanicích Geofyzikálního ústavu ČSAV v Průhonicích a na observatoři Astronomického ústavu SAV na Skalnatém Plese. Přelet družice také zaregistrovalo několik meteorologických stanic a v noci z 5. na 6. října i Astronomický ústav ČSAV v Ondřejově. A v ranních hodinách 7. října se na Skalnatém Plese pokusili družici vyfotografovat. Pro podporu optických pozorování dokonce Sovětský svaz zaslal do Československa 60 dalekohledů, které byly přiděleny mezi astronomická pracoviště po celé republice (zajímavé je, že v Sovětském svazu bylo v listopadu 1957 jen 66 stanic pro vizuální pozorování družic). Zřejmě si tím sovětští vědci chtěli vybudovat pozorovací síť, kterou nestihli vybudovat v předstihu před vypuštěním družice. (Američané měli síť stanic pro vizuální pozorování družic postavenu před prvním startem své družice a dokonce ji spustili krátce před startem Sputniku 1, jehož pozorování americkou síť otestovala.)

Optická pozorování umožňují přesněji určit parametry dráhy umělé družice a současně přispívají k získání poznatků o hustotě horních vrstev atmosféry. Dalším významným přínosem optických sledování je upřesnění tvaru Země a zpřesnění polohy místa pozorování družice, což je významným přínosem pro zpřesnění geodetických sítí. V neposlední řadě pozorování družic umožňuje propojení vzdálených topografických sítí - zejména sítí oddělených oceány.

Význam pozorování umělých družic i přínos samotných družic pro další rozvoj vědy popsal počátkem roku 1958 ve Věstníku ČSAV Rudolf Pešek, který konstatoval, že umělé družice lze využít pro geodetické účely, pro studium vysoké atmosféry, podle změn drah lze dovodit rozložení hmoty na Zemi a pro vyřešení řady otázek fyziky a astronomie. Přestože bylo zřejmé, že Československo nemůže samo aktivně vstoupit do kosmického programu, protože nemá prostředky pro získání nosných raket a ani družic, byla problematika výzkumu a využití kosmického prostoru začleněna do výzkumných plánů několika vědeckých pracovišť.

Do sledování prvního Sputniku se zapojili i radioamatéři. Frekvence vysílačů byly oznámeny v šestém čísle ročníku 1957 sovětského časopisu Radio. Radioamatéři se tedy na vysílání mohli náležitě připravit a zajisté tak učinili, neboť už během soboty (5. října 1957) bylo vysílání zachyceno řadou československých radioamatérů - mezi prvními stanice OK1MB, OK2BMK a OK1KPJ. Koordinaci a shromažďování poslechu převzal Ústřední radioklub Svazarmu. Příjem vysílání družice přispívá ke zlepšení našich znalostí o ionosféře, která rádiové vlny nejrůznějším způsobem ovlivňuje.

Vypuštění Sputniku 1 vzbudilo značnou pozornost i mezi laickou veřejností a bylo impulzem pro diskuse na nejrůznějších úrovních o důsledcích tohoto počinu. Bohužel propaganda o přednostech socialistického (resp. lidově demokratického) zřízení zastínila "technický" přínos a význam letu první družice pro popularizaci vědy mezi mládeží se tím podstatně oslabil. Přesto se však start první družice, který byl mimořádnou historickou událostí, stal pro mnoho mladých lidí (a nejen v Československu) impulzem pro zájem o vědu a techniku.