Sovětský raketový konstruktér M. K. Jangel

Významný sovětský raketový konstruktér Michail Kuzmič Jangel se do dějin raketové techniky zapsal jako vedoucí konstruktér řady vojenských balistických raket a kosmických nosných raket typu Kosmos.

M. K. Jangel

Michail Jangel (7.11.1911 - 25.10.1971) vedl tým konstruktérů v konstrukční kanceláři OKB-586 v Dněpropetrovsku (Ukrajina) od jejího založení v dubnu 1954. Tato kancelář je mnohem známější podle označení OKB Južnoje - k přejmenování došlo v březnu 1966.

Jangel, který byl absolventem Moskevského leteckého institutu, se raketové technice nevěnoval od počátku svého pracovního života. Jeho původní touhou byly letecké konstrukce. Své první kroky na tomto poli absolvoval v konstrukční kanceláři N. N. Polikarpova a podílel se na vývoji stíhaček I-16 a I-17. U Polikarpova pracoval do roku 1944 a potom přešel do letecké konstrukční kanceláře A. Mikojana a V. Mjasiščeva. V roce 1950 dokončil studium na Akademii leteckého průmyslu a dostává se k raketám, když byl jmenován náčelníkem oddílu v NII-88, kde v té době působili zajatí němečtí raketoví specialisté. A v následujícím roce se už stává jedním z náměstků konstruktéra S. P. Koroljova, jehož OKB-1 se vydělila právě z NII-88. Na tomto postu se Jangel dlouho nezdržel a už v roce 1952 byl jmenován ředitelem hlavního vědeckovýzkumného ústavu raketové techniky, jemuž je organizačně podřízena i Koroljovova OKB-1. A jak už jsem se zmínil v úvodu, 10. dubna 1954 byl jmenován generálním konstruktérem nově vytvořeného OKB-586 a na tomto postu působil po sedmnáct let.

Hlavní náplní kanceláře byl stanoven vývoj vojenských raket dlouhého doletu. Úkol byl OKB-586 uložen na podzim 1955 a už v roce 1958 byla raketa, nazvaná R-12 Dvina (v kódu NATU SS-4 Sandal) s doletem asi 2000 km, přijata do výzbroje sovětské armády. Jangel se osvědčil, a proto mu by svěřen vývoj mezikontinentální balistické řízené střely (R-16). Ve stejné době probíhal v OKB-1 vývoj mezikontinentální balistické rakety R-7 a tak se Jangel stává ze spolupracovníka přímý konkurent Sergeje Koroljova.
Raketa R-12 se později stala základem, z níž byly odvozeny nosné rakety vynášející některé družice řady Kosmos a Interkosmos.

S raketou R-16 je spojena i největší tragedie dějin raketové techniky - v říjnu 1960 explodovala na startovní rampě základny Bajkonur natankovaná raketa v době, kdy se kolem ní pohybovalo více než 200 lidí. Přímo na rampě zahynulo několik desítek lidí a mezi nimi i pracovníci konstrukční kanceláře OKB-586. Na rampě byl přítomen i Jangel, ale ten těsně před výbuchem opustil rampu. Jedni autoři uvádějí, že odešel na poradu, jiní hovoří o tom, že si šel zapálit.

(O této havárii jsem psal v článku 24.10. - černý den Bajkonuru.)

Jangela se bajkonurská tragédie osobně velmi dotkla a způsobila mu nejen psychické, ale i jiní zdravotní potíže. Následkem události bylo i několik infarktů. Přes tuto tragédii byl ale vývoj rakety R-16 dokončen a koncem roku 1961 bylo rozhodnuto zařadit ji do výzbroje. Jangel později vytvořil variantu R-16U (8K63U), která byla jako první sovětská mezikontinentální raketa určena k startům z podzemních šachet.

V průběhu šedesátých let se Jangelův konstrukční tým věnuje vývoji plně mobilních balistických raket. Novinkou řešení je transportní kontejner, který současně slouží jako startovní box. Nové řešení, s nímž Jangel přišel, bylo tak revoluční, že někteří odborníci považovali takový způsob přepravy a odpalování raket za příliš riskantní.

Jangel se také zapojil do nevyhlášené soutěže o dopravu sovětských kosmonautů na Měsíc. Pod jeho vedením se začala v OKB-586 navrhovat nosná raketa R-56, jejíž nosnost na nízkou oběžnou dráhu měla být 45 tun. Díky intrikám v nevyšším sovětském vedení byl ale tento projekt v zárodku zastaven a Jangel dostal příkaz věnovat se pouze balistickým raketám. Přednost dostala superraketa N-1.

Michail Jangel, stejně jako řada dalších raketových specialistů, byl za svého života utajovanou osobou a tak teprve po smrti v roce 1971 se jeho jméno objevilo v souvislosti s vývojem raket. V jistých zahraničních novinách se přitom objevila zprávička, že tento inženýr narozený na Sibiři (ve vesničce Zyrjanovo) není Rus, ale je to německý inženýr. O jeho německém původu mělo hovořit jeho příjmení - Jangel. Pravdou je, že na Sibiř se dostal jeho děda Lavrentij za buřičství a rodina zde nakonec trvale zůstala.

Jangelovým jménem je pojmenován jeden kráter na Měsíci.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] J. Golovanov: Doroga na kosmodrom, Dětskaja litěratura, Moskva 1982
[2] http://persona.rin.ru/view/fall//31842/jangel-mihail-kuzmich
[3] http://vesmir.thos.cz/viewtopic.php?f=46&t=189[4] http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1859[5] http://www.people.su/youtube_video-yangel-otec-satany

-----
Příště: Přehled událostí v kosmonautice; plánované zveřejnění: 13.6.2012.