Každým rokem na konci prosince se bilancují výsledky uplynulých dvanácti měsíců. V následujících odstavcích se zastavíme u některých událostí, které přinesla kosmonautika v roce 2012.
Kosmonauti pracující na ISSNASA
1. Pilotované kosmické lety
Po celý rok 2012 byla obsazena Mezinárodní pilotovaná stanice (ISS) šestičlennou posádkou; jen v době výměny po určitý čas pracovala na stanici jen trojice kosmonautů. Letošní rok zahájila posádka ve složení Škaplerov, Ivanišin, Burbank, Kononěnko, Kuipers a Pettit; tři Rusové, dva Američané a jeden Nizozemec jako zástupce Evropské kosmické agentury. V průběhu roku odstartovaly k ISS tři ruské kosmické lodi typu Sojuz-TMA a v nich se na ISS přepravilo celkem devět kosmonautů. V současné době je na stanici posádka ve složení Novickij, Tarelkin, Ford, Romaněnko, Hadfield a Marshburn - tři Rusové, dva Američané a jeden Kanaďan.
2. Zásobovací lety k ISS
V průběhu roku se k ISS připojily čtyři ruské nákladní lodi typu Progress M, evropský zásobovací modul ATV-3, japonský HTV 3 a poprvé také americká soukromá nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. Zásobování orbitální stanice tak poprvé nebylo závislé na ruských nákladních lodích a navíc se americká loď Dragon využila pro přepravu materiálu z oběžné dráhy na Zem. V příštích letech NASA objednal u SpaceX 12 zásobovacích misí; Rusko tak bude moci omezit výrobu nákladních lodí Progress a uvolněnou kapacitu nasměruje na stavbu pilotovaných lodí.
3. Curiosity na Marsu
Americké vědecké vozítko Curiosity úspěšně přistálo na Marsu, když bylo poprvé použito nové metody přistání na cizí planetě - tzv. kosmický jeřáb. Sestupný modul byl nad vozítkem (velikosti malého osobního auta) a pomocí raketových motorů brzdil sestup k povrchu. Vozítko, které se v poslední fázi snášelo na několikametrových lanech, se po dosažené pevné země oddělilo od sestupného modulu, jenž využil zbytku paliva pro odlet do bezpečné vzdálenosti. Curiosity začalo krátce po přistání předávat na Zemi informace, ale hlavní část mise - průzkum kráteru Gale - bude realizována v příštím roce.
4. Sondy letící za hranice Sluneční soustavy
Do mezihvězdného prostoru míří celkem čtyři sondy vypuštěné v sedmdesátých letech minulého století: Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2. Sondy Voyager, které jsou nejdále stále vysílají vědecká data, a tak máme informaci o tom, že nejvzdálenější z nich se nyní nachází na hranici heliosféry a vědci odhadují překonání této hranice v řádu měsíců až několika let. Vědecký pracovník projektu Voyager Edward Stone dokonce uvádí, že sonda je už na vnější hranici heliosféry a prakticky se nachází v mezihvězdném prostoru.
5. Konec éry raketoplánů
Poslední let amerického raketoplánu se uskutečnil sice už v roce 2011, ale teprve v letošním roce byly raketoplány definitivně vyřazeny ze služby a po patřičných úpravách byly zařazeny do fondů několika amerických muzeí. Jeden exemplář zůstal v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě, kde si ho turisté mohou prohlédnout v hale návštěvnického střediska.
6. Úmrtí prvního muže na Měsíci
25. srpna zemřel v Cincinnati (Ohio) Neil Alden Armstrong, první člověk který v roce 1969 vstoupil na povrch Měsíce. Příčinou jeho úmrtí byly komplikace po operaci srdce. Armstrong krátce po svém "měsíčním" letu opustil NASA a začal vyučovat na Cincinnatské univerzitě (1971 - 1979) a později byl členem správních rad několika společností. Armstrongovi let Apolla 11 přinesl světovou proslulost a nabídky politické kariéry, ale Armstrong tyto nabídky odmítal a do politiky, na rozdíl od některých svých bývalých kolegů, se nezapojil. Po roce 1994 (kdy se podruhé oženil) se stáhl do ústraní a veřejným vystoupením se vyhýbal.
7. Pohon warp
Příznivci seriálu Star Trek warpový pohon důvěrně znají a odborníci prohlašovali, že takový pohon je hudbou velmi vzdálené budoucnosti, objevily se v tomto roce náznaky, že tento pohon není tak vzdálený. Harodl White z ředitelství NASA (Advanced Propulsion Theme Lead) prohlásil, že warp pohon je technologicky řešitelný a je možné začít pracovat na jeho projektu.
