Rok 2015 - velkolepé objevy ve Sluneční soustavě

Uplynulý rok 2015 byl významným obdobím pro planetární průzkum. New Horizons studovala trpasličí planetu Pluto, Philae přistál na kometě, Curiosity získala důkazy o dávných jezerech na Marsu a sonda Dawn přinesla snímky Ceres.

Nejvýznamnějším počinem roku 2015 byl zcela jistě průlet sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Sonda ke své misi odstartovala 19. ledna 2006 v době, kdy Pluto bylo ještě regulérní planetou Sluneční soustavy (později zřídila Mezinárodní astronomická unie novou kategorii "trpasličí planety", do níž Pluto přeřadilo). Před příletem New Horizons bylo Pluto pozorované jen prostřednictvím nejsilnější dalekohledů a i kosmický Hubble Space Telescope zaznamenal Pluto jako objekt s nejasnými skvrnami na povrchu.

Sonda New Horizons zahájila průzkum Pluta a systému jeho měsíců sledovat od začátku roku 2015. Nejprve snímkovala Pluto pro navigační účely a později se zaměřila na jeho okolí s cílem zjistit, zda se u trpasličí planety nenacházejí malé satelity, jež by mohly sondu během těsného průletu ohrozit. Sonda se zkracující se vzdáleností pořizovala stále detailnější snímky Pluta a jeho největšího měsíce Charon. K největšímu přiblížení došlo 14. července 2015 a snímky odeslané na Zemi ukázaly rozmanitý terén povrchu se starými krátery, mladými pláněmi a zřejmě s kryovulkány. Pro vědce bylo překvapivé, že Pluto je v takové vzdálenosti od Slunce; předtím se předpokládalo, že Pluto je mrtvá koule z ledu a hornin. A další překvapivá odhalení nás mohou ještě čekat, neboť data pořízená během průletu kolem Pluta budou na Zemi předávána ještě v letošním roce (očekává se, že přenos bude dokončen v říjnu).

Sonda New Horizons je ve velmi dobrém stavu a tak bylo předběžně rozhodnuto, že zamíří k dalšímu vzdálenému objektu planetce s označením 2014 MU69, k níž by měla dorazit kolem 1. ledna 2019. Definitivně se bude prodloužení mise a výzkum planetky 2014 MU69 projednávat v dubnu 2016. 

Také další sonda, která se významně zapsala do událostí roku 2015, odstartovala ke své misi před řadou let - evropská sonda Rosetta vzlétla z kosmodromu Centre Spatial Guayanais v březnu 2004. Jejím cílem byla kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko a poprvé bylo v plánu vysazení přistávacího modulu na povrch komety. Během letu Sluneční soustavou sonda sonda pořídila detailní snímky planetek (2867)Steins a (21)Lutetia a během gravitačního manévru u Marsu v únoru 2007 získala i snímky marsovského povrchu.

Na podzim v roce 2014 se sonda Rosetta přiblížila k cílové kometě a zahájila její výzkum. 12. listopadu 2014 byl od sondy oddělen přistávací modul Philae, který po sedmihodinovém sestupu měkce přistál na povrchu komety. Při dosednutí se ale nezdařilo jeho zakotvení a modul po dvou odrazech (a dvou hodinách) definitivně skončil ve stínu skály, kde byl osvětlen jen asi 1,5 hodiny za den (pozemský). Vzhledem k nedostatečnému osvětlení článků sluneční baterie se na modulu brzy vybily palubní baterie. Přesto byly získány unikátní údaje z povrchu komety. Modul se v průběhu roku 2015 ještě jednou ozval, ale jeho vysílání nebylo natolik silné, aby byla získána další dat. Výsledky výzkumu modulu Philae byly zveřejněny 31. července 2015.

Mezitím hlavní část sondy Rosetta zkoumala kometu z její oběžné dráhy a poprvé studovala kometu během jejího přibližování ke Slunci a při průletu periheliem dráhy. Kometa nyní odlétá od Slunce a Rosetta bude v jejím sledování pokračovat i v roce 2016.

Mimořádně zajímavými se ukázaly podivné bílé skvrny na trpasličí planetě Ceres, již poprvé zkoumala sonda Dawn. Nejpřekvapivějším objektem se staly světlé skvrny na několika místech trpasličí planety. Pozdější detailní snímky vedly k závěru, že se zřejmě jedná o vrstvu soli, která je pozůstatkem odpařování vody z podpovrchových vrstev slaného ledu. O sublimaci vody svědčí i zjištěný zákal zjištěný v kráteru Occator, ve kterém se nachází nejvýraznější světlé skvrny. Sonda Dawn je v současné době na oběžné dráze kolem Ceres a pořizuje snímky jejího povrchu s rozlišením 35 metrů na pixel.

Marsovská laboratoř Curiosity přistála na Marsu, v kráteru Dale v srpnu 2012 a zkoumá tak plenatu už čtvrtým rokem, ale v minulém roce přinesla pádné důkazy o tom, že na Marsu byla v dávné minulosti kapalná voda. Při zkoumání nižších vrstev centrální hory Sharp v kráteru Dale bylo zjištěno, že tyto vrstvy se částečně skládají ze sedimentů vzniklých ve stojaté vodě. Podle předběžných analýz mohla vrstva vody dosahovat výšku až 75 metrů. Curiosity má i v letošním roce pokračovat ve výzkumech hory Sharp; nyní zkoumá tmavé písečné duny v oblasti pojmenované Bagnold Dunes.

Curiosity také zjistila další neobvyklý jev - v marsovské atmosféře detekovala výkyvy v množství metanu. Původ metanu je zatím nejasný a kolem tohoto zjištění se vedou diskuze. Výzkum pokračuje.