Poslední mise programu Apollo

Za několik dní si připomínáme 40. výročí letu poslední mise programu Apollo na Měsíc. 7. prosince 1972 odstartovala kosmická loď Apollo 17 s astronauty Eugenem A. Cernanem, Harrisonem H. Schmittem a Ronaldem E. Evansem na palubě.

Apollo 17 na MěsíciNASA

Cílem mise bylo přistání v oblasti vysočiny Taurus-Littrow; toto místo bylo vybráno proto, že lokalita obsahuje horniny, které jsou starší nebo mladší než horniny získané při předchozích misích lodí Apollo a sovětskými sondami Luna 16 a Luna 20. Očekávaný vědecký přínos byl umocněn tím, že v posádce byl poprvé (a na Měsíci naposledy) vědec - geolog H. H. Schmitt.

Apollo 17 odstartovalo z Cape Canaveral 7. prosince 1972 a po dvou obletech Země se vydalo na cestu k Měsíci. Po dosažení přeletové dráhy velitelská sekce pojmenovaná America "vytáhla" z horního stupně nosné rakety lunární modul a od S-IVB se odsunula na bezpečnou vzdálenost. Stupeň S-IVB později (10. prosince 1972) dopadl na povrch Měsíce, asi 130 km od plánovaného bodu. Díky dopadu vzniklo "měsícetřesení", jehož měření stanicemi ALSEP, zanechanými na Měsíci předchozími výpravami, bylo využito ke studiu vnitřního uspořádání Měsíce.

Apollo 17 bylo navedeno na translunární dráhu tak přesně, že nebylo nutné využít plánovaných korekcí dráhy a uskutečnila se pouze jediná, a to 8. prosince, kdy byl hlavní motor servisního modulu zapálen na 1,6 vteřiny. 10. prosince se Apollo 17 bezvadným manévrem za odvrácenou stranou Měsíce dostalo na selenocentrickou dráhu. O čtyři hodiny později byla dráha snížena a později byla dále upravena tak, že její výška nad měsíčním povrchem se pohybovala mezi 100 a 130 km.

11. prosince 1972 po 20. hodině našeho času astronauti Cernan a Schmitt přestoupili do lunárního modulu, který nesl pojmenování Challenger, a zkontrolovali jeho systémy. Po asi čtyřech hodinách se lunární modul oddělil od velitelské sekce a přešel na selenocentrickou dráhu s nejnižším bodem dráhy ve výšce asi 11 km (6,2 námořních mil). Po této dráze se lunární modul pohyboval 47 minut a poté zahájil sestupový manévr. Na měsíčním povrchu přistál v bodě o selenocentrických souřadnicích 20°10' s.š. a 30°46' v.d. Po čtyřech hodinách pobytu na Měsíci oba astronauti vystoupili na měsíční povrch a jejich první "vycházka" trvala 7 hodin a 37 minut. Astronauti měli k dispozici elektrické vozidlo LRV (Lunar Roving Vehicle), s nímž celkem najezdili 30,5 km.

Cernan a Schmitt z lunárního modulu vystoupili celkem třikrát a na Měsíci se pohybovali celkem 22 hodin a 4 minuty. Poslední výstup byl ukončen 14. prosince a Eugene Cernan se na dlouhou dobu stal posledním pozemšťanem, který pobýval na měsíčním povrchu. A dnes, 40 let od této události, není jasné, zda se lidé na Měsíc v dohledné době vůbec vrátí.

Lunární modul Apolla 17 v noci ze 14. na 15. prosince opustil Měsíc a po hodině a půl se připojil k velitelskému modulu. Astronauti přemístili do velitelské sekce vzorky hornin a poté lunární modul oddělili. Lunární modul byl poté naveden proti měsíčnímu povrchu a jeho dopadu bylo využito k výzkumu vnitřního složení měsíce (obdobně jako v případě dopadu raketového stupně S-IVB). Dopad lunárního modulu zaznamenaly přístroje ponechané na Měsíci posádkou Apolla 17 i všemi čtyřmi dříve instalovanými aparaturami ALSEP.

Dalším manévrem za odvrácenou stranou Měsíce se velitelské sekce Apolla 17 vydala na zpáteční cestu k Zemi. Během přeletu (17. prosince) vystoupil Evans do volného vesmíru, aby vyňal z kamer na vnějším plášti lodi kazety s filmem. Kamery během letu kolem Měsíce pořizovaly snímky použitelné pro sestavení podrobných map.

Velitelská sekce po úspěšném letu přistála 19. prosince 1972 v Tichém oceánu nedaleko od hlídkující letadlové lodi USS Ticonderoga. Tímto letem se završil program Apollo, v jehož rámci se dostalo na Měsíc celkem 12 amerických astronautů.