Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pilotované kosmické stanice - nastupují opraváři

V říjnu 1984 se z orbitální stanice Saljut 7 vrátila v kosmické lodi Sojuz-T 11 třetí základní posádka (Kizim, Solovjov, Aťkov) a všeobecně se očekávalo, že na jaře následujícího roku poletí ke stanici nová posádka.

Kosmonauti Džanibekov a Savinych

Posádka pro následující misi byla vytvořena z oddílu sovětských kosmonautů, kteří od roku 1982 trénovali v rámci vojenského využívání orbitálních stanic a jejich příprava byla zaměřena kromě letů v lodích typu Sojuz i na lety v TKS-3. (TKS byla pod kódovým označením Kosmos vypuštěna jen v bezpilotní verzi a posloužila k dopravě nákladů na orbitální stanici.) První vojenskou misí na stanici Saljut 7 měl být Sojuz-T 13 a jeho posádku měli tvořit Viktor P. Savinych, Vladimir V. Vasjutin a Aleksandr A. Volkov. Do záložní posádky byli jmenováni Aleksandr P. Aleksandrov, Jevgenij V. Salej a Aleksandr A. Viktorenko.

Namísto startu pilotované expedice ale 11. února 1985 (v 9:23 hod. moskevského času) došlo na Saljutu 7, který létal v bezpilotním režimu, k závadě a v jejím důsledku došlo ke ztrátě elektrické energie. Už za několik minut je tato informace známa také v Houstonu. Se ztrátou energie souvisela i ztráta orientace a orbitální stanice se stala neovladatelným tělesem. Proto byla 1. března 1985 vydána agenturou TASS zpráva, že letem tří základních a čtyř návštěvnických posádek skončilo využívání stanice Saljut 7 a plánovaný program prací byl v letech 1982 až 1984 zcela splněn. Oficiálně byl sice program Saljutu 7 uzavřen, ale vedení sovětského kosmického programu nechtělo stanici odepsat a doufalo, že se podaří stanici zachránit. Jisté zkušenosti s opravou stanice už sovětští kosmonauti měli, neboť "za chodu" už prováděli generální opravu předchozí stanice Saljut 6, ale propastný rozdíl byl v tom, že nyní měla být zachráněna stanice, která "nespolupracovala".

Pro záchrannou expedici, jaká v historii sovětské kosmonautiky neměla obdobu, byla vybrána posádka ze zkušených kosmonautů, kteří měli zkušenost s prací na orbitální stanici. Velitelem hlavní posádky byl jmenován Vladimir Džanibekov (na stanici Saljut 7 byl již dvakrát a byl to jeho pátý let do kosmu), palubním inženýrem Viktor Savinych, který se připravoval na dlouhodobý pobyt na Saljutu 7. Záložní posádku pak tvořili Leonid I. Popov (velitel) a Aleksandr P. Aleksandrov (palubní inženýr); opět tedy jeden zkušený kosmonaut a jeden člen původní posádky.

Kosmonauti - opraváři odstartovali ke stanici Saljut 7 v kosmické lodi Sojuz-T 13 dne 6. června 1985 a pro přiblížení se k "mrtvé" stanici byly rezervovány dva dny letu. Protože nebyl znám přesný stav stanice, bylo rozhodnuto, aby přibližování ke stanici bylo co nejpomalejší. Džanibekov převzal ruční řízení již ve vzdálenosti 10 km (v [2] se uvádí v 530 metrech) od stanice (standardně se automatika stará o přiblížení na vzdálenost řádově stovky metrů) a přibližování řídil pomocí laserového dálkoměru. Když se Sojuz přiblížil ke stanici na 200 metrů, bylo další sbližování zastaveno a kosmonauti pomalu obletěli celý Saljut 7 a pořídili její snímky. Současně byl vysílán do řídicího střediska televizní obraz. Podle vizuálního pozorování nebyl plášť stanice porušen a stanice byla stabilní. Na dráze se pomalu otáčela kolem podélné osy, ale panely slunečních baterií nesměřovaly na Slunce, což odpovídalo ztrátě elektrické energie.

Džanibekov poté zahájil sbližovací manévr a podařilo se mu připojit Sojuz-T 13 k přednímu stykovacímu uzlu. Bylo to první spojení sovětské kosmické lodě s objektem, který nespolupracoval. Kosmonauti poté provedli kontroly hermetičnosti a po ověření, že ve stanici je dýchatelné atmosféra přestoupili do Saljutu 7. Stanice byla bez elektřiny a tak prvním logickým krokem bylo obnovit provoz systému dodávky proudu. Kosmonauti prověřili stav všech osmi akumulátorů stanice, vyřadili dva vadné a zbylé připojili přímo ke kabelům vedoucích od panelů sluneční baterie. Zjistilo se totiž, že potíže způsobil vadný vypínač, který odpojoval přívod proudu do akumulátorů v případě jejich plného nabití. Indikoval stále plné nabití, přestože akumulátory se postupně vybíjely.

Po zorientování panelů slunečních baterií na Slunce (pomocí transportní lodě Sojuz-T) se akumulátory dobíjely 24 hodin a po tuto dobu museli kosmonauti čelit nízkým teplotám. Podle výpočtu letového střediska se teplota uvnitř stanice pohybovala kolem -10°C (ke zjištění byla použita metoda plivnutí na stěnu stanice a měřil se čas úplného zmrznutí - což bylo 10 vteřin). Teplotní čidla nebyla nastavena na měření tak nízkých teplot. Teplota uvnitř stanice se začala zvyšovat od 10. června a do té doby museli kosmonauti pracovat v zimní ústroji - včetně kožených čepic. A pokud se týká vlhkosti vzduchu, tak normálních hodnot bylo dosaženo až na konci července. Nepříjemným důsledkem chladu bylo i zamrznutí pitné vody v zásobníku Rodnik a kosmonauti museli vystačit se zásobami, které si přivezli v lodi Sojuz. Voda v systému Rodnik, který tvoří dvě nádrže po 200 litrech, začala rozmrzat až 16. června a kosmonauti do té doby trpěli nedostatkem pitné vody.

Díky obnovené dodávce elektrické energie mohli kosmonauti uvést do provozu životně důležité systémy stanice - regenerace vzduchu, termoregulace a orientace stanice. Současně také pozemní středisko získávalo telemetrická data o stavu jednotlivých systémů stanice a mohlo tak objektivně posoudit stav celé stanice. 13. června bylo po vyhodnocení všech informací rozhodnuto, že mise bude pokračovat a bylo schváleno vypuštění nákladní lodi Progress 24 s nezbytnými zásobami, potřebným vybavením a náhradními díly (Progress se k zadnímu stykovacímu uzlu připojil 23. června). Stanice se tak dostala do běžného provozu a už 19. června byly zahájeny první vědecké experimenty.

2. srpna vystoupili Džanibekov se Savinychem do volného vesmíru a upevnili na panel slunečních baterií doplňkové bloky, které na stanici dopravila nákladní loď Progress 24. Na další dva panely slunečních baterií byly doplňkové panely namontovány již dříve při výstupech Ljachova a Aleksandrova (v listopadu 1983) a Kizima se Solovjovem (v květnu 1984). Během výstupu kosmonauti ještě instalovali na vnější straně stanice sovětsko-francouzský experiment, který byl zaměřen na sběr meteorického prachu. Efektivnost slunečních baterií, včetně nových doplňkových panelů, byla komplexně prověřena 20. srpna a bylo konstatováno, že potíže s dodávkou elektrické energie i přes degradaci původních článků sluneční baterie stanici nehrozí.

Dvoučlenná posádka Džanibekov a Savinych pracovala na stanici do 18. září 1985, kdy se k zadnímu stykovacímu uzlu připojila transportní loď Sojuz-T 14, jejíž tříčlennou posádku tvořili Georgij Grečko, Vladimir Vasjutin a Aleksandr Volkov. Zkompletovala se tak základní posádka (Savinych, Vasjutin, Volkov), která se připravovala k dlouhodobému letu, a "přebývající" Džanibekov s Grečkem se 25. září vrátili v lodi Sojuz-T 13 zpět na Zemi.

O stanici Saljut 7 a problémech kolem ní byl natočen dokumentární film "Bitva o Saljut", který je možno shlédnout na http://tvroscosmos.ru/frm/films/salut.php.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Codr: O kosmických dnech a nocích, Práce, Praha 1987
[2] J. Drnec: Nová směna na Saljutu 7 - in: Letectví a kosmonautika, ročník 1985, čísla 18 a 19
[3] P. Lála: Přehled kosmonautiky v roce 1985, ČTK, Praha 1986
[4] http://www.astronautix.com/flights/soyzt13a.htm[5] http://www.lib.cas.cz/space.40/[6] http://www.multilingualarchive.com/ma/dewiki/en/Sojus_T-13

-----
Příště: Rakety v automobilech; plánované zveřejnění: 13.2.2012.

Autor: Jan Sedláček | sobota 11.2.2012 6:04 | karma článku: 13,78 | přečteno: 1030x
  • Další články autora

Jan Sedláček

NOAA zabránila SpaceX vysílat z oběžné dráhy

Agentura NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) zabránila přímému přenosu z druhého stupně nosné rakety Falcon 9, který v pátek 30. března vynášel na oběžnou dráhu deset družic Iridium-NEXT.

31.3.2018 v 8:01 | Karma: 23,13 | Přečteno: 1172x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Nárůst extrémních meteorologických jevů

Nedávno zveřejněná aktualizace studie evropské organizace EASAC o změnách klimatu z roku 2013 obsahuje upozornění na nebezpečné trendy množství extrémních meteorologických jevů v Evropě.

23.3.2018 v 8:18 | Karma: 13,12 | Přečteno: 772x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Vzniknou Kosmické síly Spojených států?

V polovině března vyhlásil v San Diegu americký prezident Donald Trump, že by Spojené státy měly vytvořit novou vojenskou službu - Space Force (Kosmické síly).

21.3.2018 v 7:31 | Karma: 12,01 | Přečteno: 527x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Satelitní navigace potřebuje alternativu

V minulých dnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, že vojenské kruhy v USA jsou znepokojeny závislostí armádních složek na satelitních technologiích.

17.3.2018 v 7:14 | Karma: 13,68 | Přečteno: 489x | Diskuse| Věda

Jan Sedláček

Ostrý test ruské raketové střely

Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, ve kterém oznamuje úspěšný test leteckého a raketového systému Kinžal.

13.3.2018 v 7:58 | Karma: 17,46 | Přečteno: 706x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Požár vyhnal z domu v Mostě dvě desítky lidí, někteří museli po žebříku

4. května 2024  16:35

Nejméně 20 lidí muselo odpoledne opustit čtyřpodlažní dům na třídě Budovatelů v Mostě kvůli požáru...

Po Kallasové přišla řada na Zelenského, Rusko na něj vydalo zatykač

4. května 2024  16:30

Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a...

Inzerát na nového ministra pro vědu a výzkum si utahuje z tápající TOP 09

4. května 2024  16:15

Z potíží vládní TOP 09 při výměně ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové si...

Brazílii po silných deštích zalilo bahno, obětí záplav je už přes 50

4. května 2024  16:12

Počet obětí záplav způsobených silnými dešti na jihu Brazílie se zvýšil na 56. Dalších 67 lidí se...

  • Počet článků 556
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1051x
Důchodce z České Třebové, jehož dlouholetým koníčkem je kosmonautika a zejména její historie a historie souvisejících oborů (raketová technika, astronomie, astrobiologie). Ale sleduje i dění současné kosmonautiky - viz http://novinkykosmonautiky.blogspot.com/