Orbitální pilotované stanice - konec Miru (1. část)

V době, kdy se na oběžné dráze kolem Země začala budovat Mezinárodní kosmická stanice (ISS), na oběžné dráze stále ještě byla v provozuschopném stavu ruská orbitální stanice Mir.

Od startu prvního modulu stanice uplynulo 15 let a po valnou většinu času byla stanice obsazena kosmonauty. Za celou dobu se na stanici vyskytly mnohé nebezpečné situace - požár, nefungující generátory kyslíku a srážka s nákladní lodí Progress, která vyřadila z provozu jeden ze sedmi modulů stanice. Jednotlivé bloky Miru byly na hranici životnosti, a proto se předpokládalo, že v souvislosti se zahájením stavby ISS bude Mir v prosinci 1998 stažen z oběžné dráhy. Už v roce 1994 si stárnoucí vybavení stanice vyžadovalo zvýšené množství času na údržbu a odhadovalo se, že asi 45 procent pracovního času věnovali kosmonauti opravám a servisu.

Dalším faktorem byla otázka financí. Rusko si nemohlo dovolit současně financovat zastarávající Mir a souběžně věnovat prostředky do budování nové stanice ISS. K získání peněz dokonce RKK Eněrgija zřídila firmu MirCorp., jejímž cílem bylo prodat pobyty na Miru, jež by uhradily další provoz. Zájem o takové lety se objevil ve Francii, Indonésii, ale i na Slovensku a TV stanice CNN chtěla na Mir vyslat svého reportéra. A uvažovalo se i o natočení fantastického filmu na palubě stanice. Nakonec se na Mir v rámci těchto aktivit podívali Francouz Jean-Pierre Haigneré a Slovák Ivan Bella.

Přesto se v Rusku začaly objevovat hlasy požadující záchranu stanice. Tyto snahy podpořilo i vyjádření kosmonautů, kteří prohlašovali, že orbitální stanice je ve velmi dobrém stavu a podle jejich odhadů mohla fungovat další dva roky. Takové dobrozdání podal například Valerij Rjumin, který jako člen posádky letu STS-91 raketoplánu Discovery v červnu posuzoval stav systémů stanici, i Jurij Baturin, který v srpnu 1998 pobýval na stanici jako "návštěvnická posádka" v Sojuzu TM-28. Baturin předtím, než se stal tajemníkem Státního výboru obrany a poradcem prezidenta Jelcina, pracoval jako inženýr v korporaci Eněrgija.

Na základě těchto skutečností rozhodla ruská vláda Jevgenije Primakova v lednu 1999 o tom, že stanice Mir bude funkční ještě následující tři roky. Ale už v únoru bylo rozhodnuto, že stávající základní posádka bude poslední a kosmonauti před svým odletem převedou stanici do bezpilotního režimu. A v říjnu 2000 ruská vláda oznámila, že stanice Mir bude navedena do atmosféry počátkem roku 2001.

Mezitím na začátku roku 2000 nově nastoupivší ruský prezident Vladimir Putin opět potvrdil snahu o zachování stanice. Podporou mu byl i let dvojice kosmonautů Zaljetina a Kaleriho (tuto výpravu plně hradila společnost MirCorp.). Po více než dvouměsíčním pobytu na stanici se kosmonauti vrátili na zem a Kaleri v rozhovoru s novináři řekl, že pracovní podmínky na Miru jsou obtížné, ale v případě potřeby by mohl dál sloužit. Během letu oba kosmonauti valnou většinu času věnovali údržbě a opravám a ve "volném" čase se věnovali zejména dálkovému průzkumu Země.

Na konci roku 2000 se začaly projevovat technické závady ve větším rozsahu. Stanice byla bez posádky, která by chátrající zařízení udržovala a opravovala. Nejprve došlo k výpadku elektrické energie a stanice ztratila orientaci. To bylo velmi nepříjemné, protože k řízenému zániku Miru bylo potřebné připojit loď typu Progress, které měla navést stanici do hustých vrstev atmosféry. Později se technikům podařilo stanici Mir zorientovat a získat potřebnou kontrolu nad orientací komplexu.

Koncem ledna 2001 se ke stanici Mir připojila nákladní loď Progress M1-5, jejímž úkolem bylo zajistit bezpečný sestup 140 tun těžkého objektu do hustých vrstev atmosféry.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[2] M. Traa: Člověk a vesmír; historie a součsnost, Rebo Productions CZ, Dobřejovice 2006
[3] I. Lisov: Zemlja ostalas bez Mira; poslednyj mesjac – in: Novosti kosmonavtiky, ročník 2001, číslo 5
[4] B. Růžička: Bylo možné Mir zachránit? - in: Letectví a kosmonautika, ročník 2001, číslo 13
[5] http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/mir/mir.htm[6] http://www.vesmir.info/orbitalni-stanice/mir/mir-zanik-stanice.htm

-----
Příště: Kde skončily stupně S-IVB; plánované zveřejnění: 7.5.2012