Ohlasy na první sovětskou umělou družici

Start první sovětské umělé družice Země 4. října 1957 vyvolal ve světě velké nadšení a ohlasy, které přicházely z celého světa, překvapili sovětské představitele v Moskvě.

Titulní strana listu Komsomolskaja Pravda z 6.10.1957

Původně nikdo takovou odezvu na start první družice ve světě nečekal. Svědčí o tom i fakt, že první zpráva o vypuštění sovětské družice byla uveřejněna 5. října 1957 v ústředních denících jen pod titulkem

"Oznámení TASS". Zpráva sice byla na prvních stranách, ale nebyla nijak zvýrazněna a mezi ostatními se jednosloupcová správa ztratila (viz ilustrace vlevo). Ovšem po ohlasech z ciziny dokázaly ústřední orgány sovětské strany rychle zareagovat a využít všeobecné nadšení k rozsáhlé propagandě. Následující

den už ústřední tiskový orgán "Pravda" vyšel s jedinou informací a na první straně s celostránkovým titulkem: "První na světě umělou družici Země vyrobili v sovětské zemi" (viz ilustrace vpravo). Jak se o první družici referovalo v tehdejším československém tisku je možné vidět na iDnes.cz v sekci Věda & Vesmír v seriálu "Sputnik 1 - družice, která změnila vše" .

Články na Technetu iDnes jsou zaměřeny na Mladou frontu, ale ve stejném duchu psaly tehdejší "nejdůležitější" československé noviny Rudé právo. Ty přinesly první informaci 6. října (tehdy denní tisk vycházel i v neděli) a pod titulky "Celý pokrokový svět se raduje nad ohromným úspěchem socialistické vědy", "Sovětská umělá družice krouží kolem Země" a "Umělá družice byla v sobotu ve 23,49 hod. nad Prahou" referovaly s nadšením o sovětské družici. Zprávy a komentáře se na stránkách Rudého práva objevovaly prakticky denně až do 4. listopadu - to byla vypuštěna druhá družice s psíkem Lajkou na palubě.

A co ke družici Sputnik 1 napsal další tisk:

Americký New York Times ve svém obsáhlém hodnocení mj. uvedl, že  "...už nyní je jasné, že 4.10.1957 navěky vejde do historie jako den jednoho z největších vítězství člověka..." A v další části pak: "Tento konkrétní symbol budoucího osvobození člověka z vlády sil, jež ho připoutávají k Zemi, byl vytvořen a vypuštěn sovětskými vědci a techniky. Všichni lidé na světě jim musí být vděční. Je to počin, na nějž může být hrdé celé lidstvo...".

Americká agentura UP kromě popisu družice a dráhy jejího letu kolem Země zdůraznila, že "90% hovorů o umělé družici probíhalo v USA, ale jak se ukázalo 100% práce bylo provedeno v Sovětském svazu".

Nicméně americká CIA (Central Intelligence Agency) vydala 5. října doporučení americkému tisku, aby nebylo zdůrazňováno prvenství Sovětského svazu při vypuštění umělé družice a stanice Hlas Ameriky dostala příkaz, aby neoslavovala sovětský úspěch a neuváděla vypuštění družice jako doklad o převaze sovětské vědy.

Také americký prezident Dwight Eisenhover po přijetí zprávy změnil svůj víkendový program (družice startovala v noci z pátku na sobotu) a vrátil se do Bílého domu ve Washingtonu. Eisenhower zaslal sovětským představitelům blahopřejný telegram a pro americké občany vydal prohlášení, ve kterém se snažil bagatelizovat vypuštění družice. Jenže Sputnik měl na americké veřejné mínění stejný účinek, jako přepadení Pearl Harboru, jak situaci komentoval jeden novinář. Průměrný americký občan považoval vypuštění družice jako technologické zaostávání USA a zejména i v souvislosti s tím, že ruská družice vážila téměř 200 liber (přes 83 kg) a americká, o níž se zatím jen hovořilo jen 3,5 libry. Američané to v době studené války konce padesátých let považovali za významný nepoměr, který může být předzvěstí hrozivých následků.

Prezident Eisenhower také svolal na 8. října 1957 tajnou konferenci, na níž se zástupci všech složek armády a zástupci největších průmyslových podniků projednával důsledky startu sovětského Sputniku. Průmysl byl pozván proto, že reakcí burzy na zprávy o Sputniku byl pokles akcií na newyorské burze v celkové částce 4 miliard dolarů. Záznam z porady byl označen za tajný a k jeho odtajnění a zveřejnění došlo až v roce 1976.

Na závěr ještě jedna perlička z tehdejšího tisku: Pařížský večerník France Soir 9. října 1957 napsal, že jistý newyorský obchodník prodal za prvních pět dní po vypuštění první sovětské umělé družice více kukátek, než jich prodal za celý předcházející rok.