V pondělí 17. září startovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s urychlovacím blokem Fregat, která na polární oběžnou dráhu kolem Země vynesla evropskou meteorologickou družic MetOp-B. Družice se od stupně Fregat oddělila 69 minut po vzletu a po otevření panelu sluneční baterie začala normálně fungovat.
Družice MetOp-B na drázeESA
Družice měla být podle původních plánů vypuštěna už letos v květnu, ale neshody mezi Kazachstánem a Ruskem ohledně nových dopadových oblastí pro první stupně nosných raket, startujících z Bajkonuru na polární dráhy, vedly k tomu, že raketa mohla startovat až nyní. Jednání o nových dopadových oblastech se vlekla už asi tři roky a Kazachstán proto letos zjara zakázal starty raket typu Sojuz na polární dráhy z kosmodromu Bajkonur. Odvolání zákazu podmínil dokončením rozhovorů a uzavřením nové smlouvy o pronájmu nových dopadových oblastí (za vším jsou peníze až v první řadě). Obě strany se nakonec dohodly a tak mohla po několikaměsíčním zpoždění ruská raketa vynést na geocentrickou dráhu evropskou meteorologickou družici.
Družici MetOp-B pro Eumetsat (Evropská organizace pro využití meteorologických družic) a Evropskou kosmickou agenturu (ESA) vyrobila známá aerokosmická firma EADS Astrium. Část přístrojového vybavení dodal také americká NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) a francouzská kosmická agentura CNES. Družice MetOp-B má celkovou hmotnost 4085 kg a nese celkem 9 aparatur pro meteorologické účely, jeden přístroj pro sledování nabitých částic ve vysoké atmosféře, což ovšem také souvisí se sledováním pozemského počasí, a navíc i zařízení pro retranslaci nouzových vysíláni - Search and Rescue Monitor. Meteorologové předpokládají, že data z družice umožní upřesnit předpovědi vývoje počasi na období deseti dní. Hmotnost vědeckého vybavení je asi 450 kg; pro srovnání: celková hmotnost první specializované meteorologické družice Tiros 1 byla 122,5 kg.
Družice MetOp-B navazuje na předchozí družici MetOp-A, která byla na geocentrickou dráhu vypuštěna v roce 2006, a která je stále aktivní; třetí družice - MetOp-C - má být vypuštěna koncem roku 2017. Ředitel programů ESA pro pozorování Země Volker Liebig k tomu dodal, že nová družice plynule naváže na předchozí satelit a nedojde k přerušení toku dat. MetOp-A ale bude pracovat sólo ještě asi půl roku, protože se plánuje, že nová družice bude po šest měsíců testována a bude prováděna kalibrace přístrojů na její palubě. Zkoušky řídí středisko ESA v Darmstadtu a teprve po úspěšném průběhu všech prověrek bude družice předána do běžného provozu - rutinní provoz bude zabezpečovat středisko Eumetsatu, které také sídlí v německém Darmstadtu. Podle první telemetrických dat pracují služební systémy družice normálně a postupně se budou prověřovat jednotlivé vědecké aparatury.
Družice MetOp se pohybují na rozdíl od družic Meteosat, jež jsou na stacionárních drahách ve výšce asi 36.000 km nad rovníkem, po polárních drahách ve výšce kolem 800 km a poskytují tak údaje o situaci v polárních oblastech a mají možnost bezprostředního sledování poměrů ve vysoké atmosféře.
Evropské družice Meteosat a MetOp jsou rovněž součástí systému družic ESA sledujících klimatické podmínky a atmosféru Země - program Earth Explorer. Do tohoto systému kromě zmíněných meteorologických družic Meteosat a MetOp patří i družice GOCE, která se věnuje mapování gravitačního pole, SMOS zaměřená na studium koloběhu vody a družice CryoSat, jež se zabývá výzkumem oblastí Země pokrytých ledem a ledovému pokrytí zemských pólů. Tyto družice byly na dráhy dopraveny po roce 2009 a další se chystají. V roce 2013 tak má být vypuštěna družice Sentinel, která se bude zabývat monitorováním životního prostředí a klimatickým změnám. Tato družice je připravena v rámci iniciativy Evropské unie GMES (Global Monitoring for Environment & Security).
