Kosmodrom Bajkonur upadá

Ta tam je hvězdná sláva sovětského kosmodromu Bajkonur, který byl svědkem startu první umělé družice Země, prvních pilotovaných kosmických lodí i začátků mezinárodní spolupráce v oblasti kosmonautiky.

Jedna z opuštěných budov v Bajkonuru

Po rozpadu Sovětského svazu připadl Kazachstánu, a přestože nadále zůstává ruskou enklávou na kazašském území, ruská strana omezuje investice jak na údržbu vlastního kosmodromu, tak jeho zázemí - města Bajkonur.

 A není se co divit. Kazachstán pronajal Rusku plochu kosmodromu, města a dopadové oblasti pro první stupně nosných raket za 150 miliónů dolarů ročně a ruská strana navíc hradí údržbu zařízení i provoz kosmodromu i města Bajkonur. Navíc Kazachstán postupně tlačí na Rusy, aby se znovu jednalo o smlouvách a k tlaku na Moskvu používá metody, které omezují normální provoz kosmodromu. Vzpomeňme na loňský rok, kdy Kazachstán povolení ke startu nosných raket Sojuz severním směrem podmiňoval novými jednáními o podmínkách pronájmu kosmodromu a změnami v postavení města Bajkonur. (Současná dohoda vyčleňuje město z jurisdikce Kazachstánu.)

 Navíc v samotném městě Bajkonur dochází k sociálním problémům typickým pro Střední Asii - rostoucí vliv islámských fundamentalistů, silná migrace obyvatel, zneužívání drog pašovaných z nedalekého Afghánistánu i etnické napětí mezi místní obyvatelstvem a ruskými obyvateli. V době, kdy se Kazachstán osamostatnil, tvořilo ruské obyvatelstvo ve městě Bajkonur více než 70 procent, dnes se poměr obrátil ve prospěch Kazachů a ti dnes tvoří asi dvě třetiny obyvatel. Ruští specialisté Bajkonur opouštějí a hledají uplatnění přímo v Rusku. Ovšem i nadále veškerá dobře honorovaná pracovní místa jsou obsazena Rusy, což přispívá k další eskalaci vzájemné nevraživoti. Problémem je kvalifikace pracovníků a požadovaná vysoká odbornost - do Bajkonuru přicházejí místní kazašští pastevci a kočovníci a kosmická a raketová technika je pro ně příliš vzdálená.

 Dalším jádrem sporu jsou školy. Bajkonur spadá pod ruskou správu, a proto i škoy jsou řízeny z Ruska a vyučování probíhá v ruštině a za stejných podmínek jako v Ruské federaci. To vadí místním obyvatelům, kteří namítají, že jejich děti se seznamují s kulturou "cizího" národa a navíc v ruském systému školství.

 To, že kosmodrom a město chátrá je o to zajímavější, že v současné době je kromě čínské základny Jiuquan jediným místem na světě, odkud mohou startovat pilotované kosmické mise. Před nedávnem si NASA zakoupil křesla v ruských lodích Sojuz až do poloviny roku 2017 a není vyloučeno, že tyto ruské lodě bude k dopravě svých astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici využívat i později. (to závisí na úspěšnosti soukromých kosmických lodí, které mají ve druhé polovině tohoto desetiletí vynášet americké astronauty na nízkou oběžnou dráhu).

 Rusové navíc, což je ve vztahu ke skutečnostem uvedeným v předchozích odstavcích pochopitelné, staví nový kosmodrom Vostočnyj na svém vlastním území a eleminují tak problémy spojené s udržováním základny na cizím území. Pilotovaný program má být na tuto novou základnu převeden až koncem desetiletí a tudíž kosmodrom Bajkonur bude i nadále využíván pro pilotované lety do vesmíru.

 Koncem loňského roku probíhaly kolem pronájmu kosmodromu rozsáhlé diskuse a v nich se kazašští diskutéři stavěli za, to, aby Rusku byl pronajat jen samotný kosmodrom Bajkonur, cena za pronájem se zvýšila na 300 - 500 miliónů dolarů a město Bajkonur aby přešlo pod výhradní jurisdikci Kazachstánu. Návrhy byly zdůvodněny zejména tím, že vybudovaná infrastruktura musí být využita k prospěchu místních obyvatel, kteří jsou omezeni ve svých právech a kosmické lety ohrožují jejich zdraví. (Zdravotní hlediska byla i odůvodněním snahy Kazachstánu omezit na letošní rok počet startů nosných raket typu Proton, jež využívají jedovaté složky paliva.) Málokdo si ale uvědomil, že za podobných podmínek ruská strana kosmodrom a město opustí (kdo mohl, už tak učinil) a Kazachstán nemá vlastní technické ani lidské zdroje na to, aby mohl kosmodrom provozovat sám. V současnosti ale všechny kosmické mosnosti světa mají kosmodromu na vlastním území (snad s výjimkou Ukrajiny) a nepohrnou se do nejistého podniku v Bajkonuru.

 Proto také Kazachstán poté, co Rusko začalo stavět kosmodrom Vostočnyj, začal intenzivně jednat o vybudování komplexu Bajtěrek, který by pro budoucnost zajistil využívání Bajkonuru nosnými raketami typu Angara. Ruská strana sice prohlašuje, že do roku 2050 bude kosmodrom využívat, ale podle plánů spojených s kosmodromem Vostočnyj je zřejmé, že význam Bajkonuru bude menší a menší.

 Situaci kolem Bajkonuru vystihla redaktorka místních novin, která napsala, že z kosmodromu sice startuje špičková kosmická technika, ale město spíš za světem zaostává. Do opuštěných budov se stěhují kočovníci z nedaleké stepi a například mobilní telefony přišly do města Bajkonur až po roce 2004...