Kosmický let Mercury MA-7

24. května 1962 odstartovala z floridské základny na Cape Canaveral kosmická loď Mercury MA-7, pojmenovaná Aurora-7. Na její palubě byl americký astronaut Malcolm Scott Carpenter, který uskutečnil druhý americký kosmický orbitální let.

Nosná raketa Atlas D před startemNASA

Původně měl kabinu Mercury MA-7 pilotovat Donald Slayton, jenž pro ni měl připraveno pojmenování Delta-7, ale při jednom pobytu na centrifuze u něj lékaři zjistili srdeční arytmii. Slayton byl z mise odvolán a na jeho místo postoupil jeho náhradník Carpenter; náhradníkem byl jmenován Walter Schirra. Se změnou pilota se změnil i název lodi - Carpenter ji pojmenoval Aurora-7 (sedmička byla podle dohody amerických astronautů u všech názvů jako připomínka toho, že oddíl prvních amerických astronautů měl sedm členů).

Přípravu letu provázely potíže obdobné letu prvního Američana Johna Glenna. Carpenterův let byl pro různé příčiny celkem čtyřikrát odložen a ještě hodinu před startem musela být odstraňována drobná technická závada na kosmické lodi. A v čase T -11 minut byl start pozastaven, aby se počkalo na příznivější světelné podmínky pro fotografy. Carpenter využil čekání pro rozhovor se svou ženou Rene a čtyřmi dětmi.

Vlastní vzlet nosné rakety Atlas D ale probíhal velmi dobře a během navádění na oběžnou dráhu kolem Země se vyskytla jen jediná závada - po asi čtyřech minutách letu přestal pracovat snímač tlaku číslo 2 (druhý snímač pracoval spolehlivě a indikoval správný tlak. Start rakety s lodí Mercury byl vysílán přímým přenosem a podle odhadů ho sledovalo asi 40 miliónů televizních diváků.

Po dosažení oběžné dráhy oznámil Carpenter na Zemi, že ručně zorientoval loď a zahajuje program letu. A zde vznikl největší problém tohoto letu: astronaut byl unesen kosmickým prostorem a pro fotografování natáčel kosmickou loď tak často, že vyčerpal značné množství paliva, které pak chybělo pro plánované experimenty.

Kosmická loď Aurora-7 absolvovala tři oblety a astronaut strávil na oběžné dráze 4 hodiny 56 minut. Jeden z experimentů, které Carpenter během letu prováděl, bylo pozorování a fotografování barevných kotoučů. Cílem pokusu bylo zjistit, jaké barvy jsou ve vesmíru nejlépe viditelné. Dále potvrdil, že Slunce pozorované z vesmíru vypadá ploše.

Také návrat neprobíhal podle představ. Poté co odpočet zapálení dospěl k nule, automatická inicializace neproběhla a astronaut zapálil brzdicí rakety s třívteřinovým zpožděním. Dodatečné analýzy ukázaly, že důvodem nezapálení byl chybějící signál senzorů zemského horizontu (senzory byly zřejmě znečištěny zplodinami z raketových motorků). V důsledku opožděného zapálení brzdicích raket dopadla kabina Aurora-7 asi 350 km od plánovaného bodu přistání. Proto byl první kontakt záchranné služby s astronautem navázán až 39 minut po přistání. Do té doby nebylo jasné, jak let dopadl, protože se nepodařilo s kabinou navázat žádné spojení. Carpenter, který na záchranáře čekal na člunu z havarijních prostředků, byl poté dopraven na letadlovou loď USS Intrepid. Vlastní kabina Aurora-7 byla sledována torpédoborcem USS Farragut a vytažena o šest hodin později na palubu USS John R. Pierce.

Dlouhý pobyt na hladině moře po přistání měl neblahé důsledky na filmový materiál, který byl exponován během letu. Během několikahodinové plavby se do kabiny dostala mořská voda, která materiál z větší části znehodnotila.

Přestože se představitelé NASA snažili označit za hlavní příčinu nesprávný postup Carpentera, je nesporné, že díky jeho rozhodnosti byl kosmický let úspěšně dokončen. Přesto se Carpenter brzy s NASA rozloučil a později se věnoval podmořskému výzkumu.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] P. Lála, A. Vítek: Malá encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta, Praha 1982
[2] M. Codr: Hvězdné povolání, Naše vojsko, Praha 1965
[3] M. Codr: Sto hvězdných kapitánů, Práce, Praha 1982
[4] http://www.astronautix.com/flights/merryma7.htm[5] http://science.ksc.nasa.gov/history/mercury/ma-7/ma-7.html[6] www.lib.cas.cz/space.40/1962/019A.HTM[7] www.jsc.nasa.gov/history/mercury.htm

-----
Příště: Americký astronaut M. S. Carpenter; plánované zveřejnění: 25.5.2012