Kosmická dvojčata

Kosmická dvojčata - tak nazvali novináři před padesáti lety sovětské kosmonauty Nikolajeva a Popoviče, kteří na kosmických lodích Vostok 3 a Vostok 4 uskutečnili první skupinový kosmický let.

Po prvním pilotovaném letu Jurije Gagarina a jednodenním letu Germana Titova měl být nový kosmický let potvrzením toho, že lidé mohou pracovat v kosmickém prostoru několik dní a měl být předzvěstí budoucích experimentů na oběžné dráze: spojování kosmických objektů. Program letu předpokládal navedení dvou kosmických lodí, které startují v jednodenním intervalu, na blízké oběžné dráhy. Kosmonauti přitom měli navázat vzájemné spojení a hovořit spolu bez zprostředkování pozemního střediska.

První z obou kosmických lodí - Vostok 3 - byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna 11. srpna 1962 a na její palubě byl kosmonaut Andrijan G. Nikolajev, který byl členem prvního týmu sovětských kosmonautů. Prvním úkolem Nikolajeva po dosažení oběžné dráhy bylo zkontrolovat činnost palubních systémů a na základě vyhodnocení jejich správné činnosti bylo rozhodnuto vypustit následující den druhou kosmickou loď. Mezitím probíhala měření parametrů oběžné dráhy kosmické lodi, aby bylo možné upřesnit čas vypuštění další lodi tak, aby se obě lodi k sobě přiblížili na malou vzdálenost. Výpočty se prováděly v koordinačním a výpočetním středisku na Bajkonuru a vzhledem k tomu, že většina výpočtů se prováděla za pomoci logaritmického pravítka (pro ty, co nevědí: http://cs.wikipedia.org/wiki/Logaritmick%C3%A9_prav%C3%ADtko), byl jejich výsledek obdivuhodný.

12. srpna 1962 z kosmodromu Bajkonur startoval Vostok 4 s kosmonautem Pavlem R. Popovičem. Kosmická loď byla navedena do stejné roviny dráhy jako Vostok 3 a po dosažení oběžné dráhy byla vzájemná vzdálenost obou lodí 6,5 kilometru. Vzdálenost mezi loděmi se postupem času zvětšovala; Vostoky neměly možnost korigovat svoji dráhu a tím vzdálenost mezi loděmi nějakým způsobem ovlivňovat. Poprvé v historii tak byla ve vesmíru dvě kosmická tělesa s kosmonauty na palubě.

Nikolajev a Popovič navázali vzájemné rádiové spojení a poté plnili vlastní program letu, který byl pro první loď naplánován na čtyři dny a u druhé na tři dny. Kosmonauti prováděli v omezeném prostoru kabiny jednoduché biologické experimenty, podrobovali se psychologickým testům a "vlastními silami" kontrolovali svůj zdravotní stav: puls, rychlost dýchání a reakci, zejména vestibulárního aparátu, na podmínky kosmického letu. Po letu Germana Titova, který trpěl při jednodenním letu potížemi způsobenými vestibulárním aparátem (nemocí z pohybu), byl upraven výcvik a byl zaměřen na trénink vestibulárního aparátu. Tento výcvik byl zřejmě účinný, protože oba kosmonauti během letu netrpěli významnými potížemi a jejich koordinace pohybů nebyla nijak omezena.

Vícedenní let také prokázal, že kosmonauti mohou dobře přijímat potravu a tekutiny. V jídelníčku se objevily nové typy jídel: pečené maso, sendviče s lisovaným kaviárem, pirožky, ovoce a sušená ryba. Kosmonauti už nebyli ve výběru omezeni na protlaky, kaše a pyré.

Zajímavostí letu bylo i to, že sovětská televize poprvé vysílala z palub kosmických lodí přímé přenosy (prostřednictvím Intervize jsme je mohli vidět i v Československu). Televizní záběry byly pořízeny i u předchozího letu, ale do televizního vysílání se dostávaly až se zpožděním.
Osobní poznámka: právě tyto přenosy mně, tehdy jedenáctiletého kluka, definitivně přivedly k podrobnému sledování kosmonautiky - a drží mne to dodnes. Ale bylo to tehdy větší "dobrodružství", protože bylo potřeba informace získávat z různých zdrojů, knih, časopisů atd.; dnes pár kliknutí na internetu a informace se valí tempem pro jednoho člověka nezvladatelným.

Ale vraťme se k tématu: program prvního společného kosmického letu byl po třech dnech splněn a 15. srpna 1962 obě kosmické lodi Vostok v rozmezí sedmi minut přistály v Karagandské oblasti v Kazachstánu.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Codr: Hvězdné povolání, Naše vojsko, Praha 1965
[2] P. Lála, A. Vítek: Malá encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta, Praha 1982
[3] L. Lebeděv, B. Lukjanov, A. Romanov: Syny goluboj planěty, Politizdat, Moskva 1973

-----
Příště: Přehled událostí v kosmonautice; plánované zveřejnění: 15.8.2012.

Autor: Jan Sedláček | pátek 10.8.2012 6:00 | karma článku: 9,64 | přečteno: 833x