Je naše Sluneční soustava "normální"?

Astronom Mike Brown z Kalifornské technické univerzity napsal, že "předtím, než jsme začali objevovat cizí planetární systémy, mysleli jsme si, že jsme pochopili vznik planetárních soustav. Byla to krásná teorie..."

V poslední době se díky kosmickým observatořím a pozemním pozorováním podařilo potvrdit existenci 132 vícenásobných planetárních systémů u cizích hvězd, ale téměř žádný se nepodobá té naší, který jsme považovali za běžný (celkem už je potvrzena existence 885 exoplanet u 693 hvězd). Najednou se Sluneční soustava stává odlišnou od všech ostatních. A v čem je odlišná?

Sluneční soustava je rozdělena na kamenné planetu, jež obíhají blíže ke Slunci, a plynné obry, kteří obíhají ve větších vzdálenostech. Měli jsme vytyčenou určitou hranici, za níž (podle doposud platných teorií) nemohly kamenné planety vznikat. Hovořilo se o tom, že ve vnitřních částech soustavy se udržují pevné částice, z nichž se vytvořily kamenné planety, a ve vzdálenějších oblastech se shromažďují plyny, většinou vodík a jeho sloučeniny, z nichž se vytvářely gigantické planety typu Jupitera a Saturnu. A to byl jeden z hlavních důvodů, jak měly vypadat i planetární exosystémy.

A jaká je skutečnost?

Řada exoplanet, podstatně větších než náš Jupiter, se pohybuje ve vzdálenosti od své mateřské hvězdy mnohem blíže než náš Merkur a teplota horních vrstev atmosféry se šplhá nad 1000 °C (astronomové je označují jako "horký Jupiter"). Jejich "rok" je pak dlouhý jen několik dní. A byla objevena i soustava, v níž se v blízkosti hvězdy tísní dvě velké planety velikosti Neptunu. To odporuje i další poučce našich teorií, že každá planeta "vyčistí" okolí své dráhy a veškerý materiál použije pro svoji stavbu. Podobně "nenormální" je i objevená soustava pěti planet, tentokrát kamenných, které obíhají svou hvězdu v intervalech od 3,7 do 10,9 dne. Ovšem tyto planety nejsou seřazeny "podle velikosti", ale postupně se střídají velká, malá, velká, malá a velká.

Aby se naše dřívější teorie přiblížily ke skutečnosti, prohlašuje řada astronomů, že se jedná o zatím vyvíjející se systémy a planety se postupně seřadí podle vzoru Sluneční soustavy - malé kamenné ve vnitřních drahách a velké plynné ve vnějších drahách. Jen málokterý astronom dokáže přiznat, že naše teorie odporuje skutečnosti, tak jako Steve Vogt z University of California, který řekl, že naše Sluneční soustava je trochu bláznivá a není nejtypičtějším produktem přírodních sil.

Ovšem je nutno přiznat, že byla nalezena exoplaneta, která se chová "správně" podle našich dřívějších teorií: HD 13931 b. Je však zatím u své hvězdy (vzdálené od Země asi 44 parseků) jediná. Planeta je téměř dvakrát větší než náš Jupiter a hvězdu HD 13931 obíhá ve vzdálenosti 5,1 AU za asi 4000 dní (více než 10 roků).