Čínská cesta do kosmu III

Po úspěšném vývoji raketové techniky v Číně došlo od počátku šedesátých let k jeho menšímu zpomalení, ale vesmírný program i nadále pokračoval.

Čínská raketa Dongfeng 3

Navzdory ekonomickým problémům a složité politické situace byly poprvé testovány čínské vojenské balistické rakety a v hlavicích sondážních raket byly vypuštěny také biologické objekty. První čistě čínská sondážní raketa byla vypuštěna ze Základny 603 v Guangde v provincii Anhui v únoru 1960. Raketa při tomto vzletu dosáhla maximální výšku 8 km. O měsíc později startovala ze Základny 20 balistická raketa R-2 (SS-2 Sibling) sovětské výroby. Tento start se proti původním předpokladům podstatně opozdil - na jeho přípravě se projevily příznaky rozmíšky mezi Čínou a Sovětským svazem (sovětská strana pozdržela dodávky kapalného kyslíku). Rozkol mezi SSSR a Čínou vrcholil v srpnu 1960, kdy sovětský vůdce Nikita Chruščov rozhodl zastavit veškerou vojenskkou spolupráci s Čínou a odvolal z Číny všechny sovětské vojenské poradce působicí v Číně (jichž bylo více než 1400) zpět do SSSR. Toto rozhodnutí (společně se zhoršující se ekonomickou situací) vedlo k zastavení plánů na vypuštění čínské umělé družice.

Vojenské testování balistických raket ale pokračovalo. 10. září 1960 byla na Základně 20 vypuštěna druhá raketa R-2 sovětské výroby, tentokrát s pohhými látkami připravenými v čínských podnicích. A 5. listopadu poprvé úspěšně odstartovala raketa R-2 vyrobená v čínských vojenských podnicích a do konce roku byly na základně 20 testovány střely 1059, což byly lehce upravené kopie sovětských raket R-2.

V roce 1964 se uskutečnil první pokus se živými zvířaty umístěnými v hlavici sondážní rakety. 19. července byla vypuštěna raketa T-7A/S1, která vystoupila do maximální výšky 70 km s osmi bílými krysami na palubě. Kontejner s krysami se na sestupné části oddělil a na padáku úspěšně přistál na zemi. Tento pokus byl zopakován v červnu následujícího roku.
 
Mezitím, spolu s ekonomickým oživením, byl v první polovině roku 1965 obnoven Program 651 vedoucí k vypuštění první čínské umělé družice a následnému letu prvního čínského kosmonauta. Čínské vedení schválilo obovení programu v květnu 1965 a dohled nad celým vesmírným programem převzal Qian Xue-Sen (Ťien Süe-šen).

V červenci 1966 pokračovaly biologocké výzkumy na sondážních raketách. 15. července se do výšky přes 100 km podíval pes Xiaobao a 28. července cestoval do podobné výšky psík Shanshan a čtyři bílé krysy. V obou případech byla zvířata v hlavici rakety T-7A/S2. V srpnu se připravovala k letu na hranici vesmíru opice, ale do projektu vážně zasáhla "Kulturní revoluce". Program byl bez náhrady zrušen a odborníci, kteří se na výzkumu podíleli, byli převedeni do oddílů pro šíření osvěty a pro politické vzdělávání.

Vojenský program dálkových raket ovšem pokračoval, protože rakety se měly stát nosiči právě dokončovaných čínských jaderných zbraní. 27. října v 9:00 hod. místního času startovala ze Základny 20 (Jiuquan) balistická raketa středního doletu Dongfeng 2A (CSS-1), která nesla jadernou hlavici o síle 20 až 30 kilotun. Po devítiminutém letu raketa dosáhla oblast Lop Nur v provincii Xinjiang (Sin-Ťiang) vzdálenou asi 900 km a ve výšce 569 metrů nad terénem byla bomba odpálena (celkově se jednalo o čtvrtý čínský jaderný test, poprvé ale letěla bomba na raketě). Pro připomenutí první jaderný čínský test se uskutečnil v Lop Noru 16. října 1964 a Čína se stala pátou zemí světa vlastnící jadernou bombu. Raketa Dongfeng 2A byla postavena podle sovětské rakety R-5, kterou Sovětský svaz dodal do Číny ještě před politickou a ekonomickou izolací.

Další čínská raketa středního doletu - Dongfeng 3 (CSS-2) - byla poprvé vyzkoušena 26. května 1967. Dongfeng měla proti typu Dongfeng 2A zvětšený průměr trupu, nový čtyřkomorový raketový motor a téměř dvojnásobnou hmotnost; raketa měla být náhradou za raketu R-12, jejíž dodávky Sovětský svaz pro Čínu odmítl. Přibližně ve stejné době byla vytvořena Čínská akademie kosmických technologií (nyní známa jako CAST), která nově převzala odpovědnost za vývoj a výrobu kosmických technologií. V červenci nejvyšší čínští předsatvitelé Mao Ce-tung a Čou En-laj rozhodují o novém zahájení vlastního programu pilotovaných kosmických letů. A 1. dubna 1968 byl na návrh Qian Xue-Sena vytvořen 507. institut (Institut pro kosmickou medicínu a technický výzkum), jehož úkolem bylo připravovat pilotovaný kosmický let. Pracovníci institutu, který spadal pod velení armády, se zabývali vývojem skafandrů, kosmické lodi, systémů pro zabezpečení životních podmínek, ale také sestavením jídelníčku pro kosmonauty. A v dubnu 1968 vydala Ústřední vojenská komise rozkaz k zahájení výběru vhodných kandidátů na kosmonauty.

V prosinci 1968 byla do operačního provozu uvedena nová Základna 25 (americké zpravodajské služby ji označovaly Wuzhai Missile and Space Centre, nyní známa jako Taiyuan Satellite Launch Centre) a první raketa startující z této základny byla Dongfeng 3 (CSS-2), jež se stala základem pro vývoj čínské nosné rakety pro umělou družici.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] J. Kroulík, B. Růžička: Vojenské rakety, Naše vojsko, Praha 1985
[2] http://www.sinodefence.com/strategic/missile/df3.asp[3] http://military.people.com.cn/GB/8221/71065/71129/71202/4823494.html