Astrologie - víra nebo skutečnost?

"Co by si počala ctihodná chudá matka astronomie, kdyby ji neživila její bláznivá dcera astrologie."Johannes Kepler

Astronomie je věda, jejímž účelem je výzkum nebeských těles, naproti tomu astrologie je systém víry, který se snaží vyložit vliv postavení nebeských těles na lidskou existenci. Nebere přitom ohled například na vzdálenosti, ale zabývá se jen směrem, ve kterém se příslušné těleso nachází při pohledu ze Země. Současně vychází z geocentrického uspořádání světa, když předpokládá Zemi jako zvláštní část vesmíru, a nebere v úvahu, že pohyb objektů (zejména Slunce) mezi hvězdami po obloze je jen zdánlivý a hranice souhvězdí jsou výplodem lidského rozumu bez jakéhokoliv vztahu k tělesům zahrnutým do příslušného souhvězdí. Astrologie rovněž nebere v úvahu to, že Slunce při své pouti mezi hvězdami prochází různě velikými souhvězdími, a proto se v nich zdržuje různě dlouhou dobu - viz obrázek. Například v největším souhvězdí - Panně - je Slunce od 16.9. do 31.10., v nejmenším - Štíru - je pouze sedm dní od 23. do 29.11. (údaje jsou platné pro začátek tohoto století, za několik set let Slunce už souhvězdím Štíra nebude procházet vůbec a naopak bude procházet souhvězdím Orion). Navíc Slunce při své pouti po ekliptice projde za rok celkem 13 souhvězdí - navíc proti astrologickým znamením mezi souhvězdím Štíra a Střelce projde souhvězdím Hadonoše (ve dnech 29.11. až 18.12). Pro astrology nejsou pohyby planet (a Slunce s Měsícem) příčinou nějakého dění na Zemi, ale v dění ve vesmíru vidí obrazy, jichž používají k vlastnímu sestavení horoskopu, který musí být výsledkem tvůrčího výkladu astrologa. Přitom je zdůrazňován právě tvůrčí výklad, jenž je samozřejmě ovlivněn dalšími okolnostmi známými astrologovi o osobě, pro kterou je horoskop sestavován. Správný horoskop, resp. jeho výklad, tak má být postaven na třech pilířích:
1. Vychází se ze znamení, která byla původně (před více než 2000 lety) ustavena a v čase se nemění, přestože astronomicky nesouhlasí (u člověka narozeného ve znamení Kozoroha tak v okamžiku jeho narození se může Slunce nacházet v jiném souhvězdí a řekne-li astrolog, že Mars je v Panně, ve skutečnosti se Mars nachází ve směru souhvězdí Lva); astrologické znamení má tedy větší význam než skutečné postavení Slunce a planet na obloze.
2. Intuice a zkušenosti astrologa - astrolog musí vycházet z poznání osoby, pro kterou horoskop sestavuje; výsledný horoskop je dán kombinací prvků, jejichž vzájemné postavení se neopakuje, a jejich jejich výklad je zcela v rukou astrologa.
3. Reakce na změny - astrolog musí při výkladu reagovat na změny, které probíhají a současně musí vzít v úvahu i vývoj lidské společnosti; vědci tvrdí, že astrologie prochází cestou evoluce stejně jako rostliny a živočichové na Zemi.
Z uvedeného vyplývá, že horoskopy uveřejňované v tisku a dalších médiích (tzv. bulvární astrologie) mají se skutečnou astrologií jen velmi málo společného.
Astrologií se zabývali už staří Číňané, Indové, Chaldejci, Babylóňané, Egypťané, Řekové i Inkové a u všech těchto národů astrologie přispěla také k rozvoji astronomie, zejména poziční astronomie, která se zabývá určováním přesných poloh nebeských těles (ale i naopak astronomie ovlivňovala astrologii). Asi až do 16. století prakticky nešlo rozlišit astrologa od astronoma a většina slavných astronomů, od starověku po raný novověk, byla současně uznávanými astrology, včetně např. Johannese Keplera (1571 - 1630). Největší rozkvět prožívala astrologie na přelomu 16. a 17. století, přestože už od 14. století začal postupný ústup od astrologie, protože filozofové začali prohlašovat, že lidé nejsou nuceni podléhat předurčenému osudu vycházejícího z postavení hvězd. Renesanční lidé se začali přesvědčovat, že mohou ovlivnit svůj život využíváním příležitostí, které se jim naskýtají a nejsou tak zcela závislí na hvězdami určeném osudu. Tato změna postojů ale probíhala velice pomalu a trvala až do 17. století, kdy se současně astronomie definitivně oddělila od astrologie (zajímavé je, že astrologové jsou v současnosti opět "v kurzu" - zadejte do internetového vyhledávače anglický termín "astrology" a dostanete odkaz na více než 26 miliónů stránek; výraz "astrologie" vygeneruje další necelé dva milióny stránek). I proto je potřeba sledovat historii astronomie současně s historií astrologie (nepopírám ovšem, že by bylo možné sledovat historii astronomie zcela samostatně bez ohledu na astrologii a opačně).
První zmínky o astrologii jsou staré více než 5000 let a přímo souvisejí s astronomií, která prováděla měření poloh planet, Měsíce a Slunce.
V době kolem roku 3000 před n. l. začínají astronomická pozorování v Mezopotámii a jejich hlavním účelem získat poznatky o postavení hvězd pro určení doby, kdy je nutné zahajovat zemědělské práce. Pozorovatelé už tehdy znali pět "bludných" hvězd (planet), které se společně se Sluncem a Měsícem staly základními objekty pro astrologii. Astrologie zřejmě vznikla tak, že kněží, kteří pozorovali oblohu začali postavení hvězd spojovat s přírodními událostmi na Zemi a později pod jejich vliv zařazovali i osudy lidí. Babylóňané někdy v pátém století před n. l. také rozdělili ekliptiku (dráha zdánlivého pohybu Slunce po obloze) na dvanáct dílů po 30° a pro každý díl vybrali příslušné souhvězdí. Řekové toto dělení převzali jako zvěrokruh ("zodiakos kyklos") a astrologové je od antických učenců převzali jako znamení zvěrokruhu a řídí se jimi dodnes. Přijali tak model, který byl platný v době před 2100 lety a neberou ohled na to, že současné postavení Slunce neodpovídá příslušnému astrologickému znamení. Díky Řekům se tyto poznatky dále šířily do Malé Asie, Persie a Indie.
Řecká astrologie se od 6. století před n. l. věnovala výkladu veřejných událostí a teprve později se astrologové zaměřili také na výklad horoskopu pro "obyčejné" obyvatele. Základní dílo astrologie sepsal Claudius Ptolemaios (87 - 150), řecký učenec působící v Alexandrii, v dodnes uznávaném spisu "Tetrabiblos" ("Čtyři knihy"; [9] uvádí, že toto dílo napsal jistý Ptolemaios, který bývá s Claudiem Ptolemaiem jen ztotožňován). Ptolemaios ve své knize tvrdí, že Slunce v průběhu roku svým neměnným cyklem ovlivňuje energetické děje na Zemi v závislosti na svém průchodu jednotlivými znameními zvířetníku (dnes víme, že pohyb Slunce je zdánlivý a je způsobem pohybem Země kolem Slunce). Tvrdil také, že pro sestavení správného horoskopu není důležité pouze datum prvního nádechu člověka, ale také datum jeho početí. Druhou podmínku drtivá většina astrologů přehlížela (a dnes o se ní už ani nezmiňují), a to z čistě praktického hlediska - zjistit přesný okamžik početí je totiž v drtivé většině případů prakticky nemožné (snad jen s výjimkou umělého oplodnění).
Zajímavé jsou teorie o počátcích astrologie v Egyptě. Egypťané měli získat astrologické poznatky od mudrců Atlantidy (otázka její existence zaměstnává lidstvo již velice dlouho) a na tyto zdroje se astrologové často odvolávali (a odvolávají se na ně dodnes). Ovšem žádné doklady týkající se starověké egyptské astrologie nejsou známy a k předávání znalostí tak zřejmě docházelo pouze ústním podáním mezi kněžími, kteří se pozorováním oblohy a výkladem postavení nebeských těles zabývali. Na druhé straně ale musíme uznat, že egyptská astronomie byla v době stavby velkých pyramid na velmi vysoké úrovni. Rovněž měření času bylo vyspělé a egyptský kalendář používaný od roku 2767 před n. l. (jenž byl výsledkem astronomických pozorování) už počítal s rokem dlouhým 365,25 dne. Ke starověké egyptské astrologii ještě jednu důležitou poznámku: Egypťyné považovali celý svět (zemi i oblohu) za jediný celek, jehož každá část souvisela s ostatními a současně je i ovlivňovala.
Indie měla ve starověku svůj vlastní systém astrologie, který vznikal od začátku 1. tisíciletí před n. l. Ten ale později pod řeckým vlivem zaniká a na indickém subkontinentu se uplatnila západní (řecká) verze astrologie. A tato astrologie se v Indii udržela až do současné doby bez nějakého většího výkyvu zájmu o ni. Žádný důležitý krok dodnes Indové nepodniknou bez astrologa a žádné manželství není založeno bez vypracování náležitého horoskopu.
Také staré čínské texty poukazují na vliv hvězd na člověka. Astronomie byla ve staré Číně na vysoké úrovni, ale díky izolaci se až do pozdního středověku vyvíjela bez kontaktu s okolním světem. Proto také čínské horoskopy byly (a jsou dodnes) postaveny na jiných znameních zvěrokruhu, než používají astrologové z ostatních částí světa. To je také potvrzením toho, že znamení zvěrokruhu jsou uměle vytvořena a ve vesmíru tudíž fakticky neexistují.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] Astral themes - http://www.brighthub.com/science/space/articles/77716.aspx[2] Astrology and astronomy - http://www.unol.org/saw/basic_astronomy.html[3] M. Grün: Je astrologie věda?, Horizont, Praha 1990
[4] J. Grygar, Z. Horský, P. Mayer: Vesmír, Mladá fronta, Praha 1979
[5] J. Grygar, V. Železný: Okna vesmíru dokořán, Naše vojsko 1990
[6] http://www.inext.cz/astrologician/dobastro.htm[7] http://www.krysstal.com/zodiac.html[8] http://historyofarthistoriadelarte.blogspot.com/2009/02/primitive-astronomy-and-astrology.html[9] R. Winston: Člověk, Knižní klub, Praha 2005
[10] M. Zimmer: Astronomie versus astrologie - http://www.rozhlas.cz/planetarium/astronomie/_zprava/485404

-----
Příště: Fenomén UFO; plánované zveřejnění: 21.2.2011.