Apollo 8 - první lidé u Měsíce

V rámci projektu Apollo byla 21. prosince 1968 vyslána první mise s lidskou posádkou do oblasti Měsíce. Astronauti Frank Borman, William Anders a Jim Lovell se stali prvními lidmi, kteří pozorovali Měsíc z jeho oběžné dráhy.

Start mise Apolla 8Credit: NASA

Podle původního "jízdního řádu" neměla kabina Apolla s pořadovým číslem osm letět k Měsíci, ale události, jež předcházely jejímu startu, uspíšily rozhodnutí představitelů americké kosmické agentury (NASA) vyslat Apollo 8 k Měsíci. V srpnu 1968 se totiž na konferenci o kosmonautice ve Vídni z úst sovětských kosmonautů přítomných na konferenci objevily náznaky, že Sovětský svaz vyšle své kosmonauty k obletu Měsíce ještě do konce roku. Rovněž americké zpravodajské služby v té době potvrzovaly, že Sověti chystají pilotovaný let do kosmu (ten se uskutečnil na konci října, kdy na geocentrické dráze pracovaly kosmické lodě Sojuz 2 a Sojuz 3).
Proto NASA rozhodl, že v případě plného úspěchu letu Apolla 7 na dráze kolem Země pošle další loď k Měsíci (původně tam měla směřovat až třetí výprava). Apollo 7, vůbec první pilotovaný let programu, odstartovalo 11. října 1968 s tříčlennou posádkou, kterou tvořili Walter Schirra, Walter Cunningham a Donn Eisele, k téměř jedenáctidennímu letu. Úkolem letu byla komplexní prověrka všech systémů lodi a manévrovacích možností. Během letu bylo provedeno pět manévrů pomocí motorů orientačního systému a osm manévrů pomocí hlavního motoru SPS. Let, završený 22. října úspěšným přistáním u Bermudských ostrovů, ukázal, že nová loď je schopná uskutečnit plánovaný program.

Tři týdny poté, 11. listopadu, NASA potvrdil, že příští let Apolla 8 bude skutečně k Měsíci s tím, že přejde na jeho oběžnou dráhu. K tomuto rozhodnutí vedl i let sovětského Zondu 5, který obletěl Měsíc a přistál v Indickém oceánu, a snímky špionážních družic, které na kosmodromu Bajkonur zachytily raketu N-1. Jak už bylo zmíněno, podle původního plánu měla být kosmická loď Apollo v kompletní sestavě (tedy i s přistávacím modulem LEM) vyzkoušena ještě při jednom letu na geocentrické dráze - tento let nakonec uskutečnila kabina Apollo 9 v březnu 1969. Posun byl vynucen opožďováním prací na konstrukci lunárního výsadkového modulu. Plánovači NASA proto "prohodili" dvě mise a veškeré přípravy byly nyní nasměrovány k obletu Měsíce. Příprava k letu probíhal bez závad a zdálo se, že nic nemůže překazit nadcházející experiment. Spolu se změnou pořadí se také změnil znak letu - původní je na levém obrázku, skutečně použitý je u upoutávky článku.

Do příprav ale nepříjemně zasáhly jiné okolnosti: v Americe koncem roku 1968 řádila hongkongská chřipka a panovaly obavy z možné nákazy astronautů. Proto byla celá posádka a většina pozemního personálu (ta která přicházelo do styku s astronauty) přeočkována. Ovšem nebylo to nic platné - posádka během letu onemocněla, a to jiným virovým kmenem, než na který byla očkována...

Ale v den startu (21. prosince 1968) byla při lékařské prohlídce posádka uznána zdravou a letuschopnou. Astronauti posnídali, oblékli skafandry a byli speciálním autobusem převezeni na startovní komplex číslo 39B, kde na ně čekala 110 metrů vysoká raketa Saturn 5 a na jejím vrcholu kabina Apollo 8. Poslední prověrky proběhly bez jakýchkoli odchylek od normálu a tak se ve 13:51 hod. středoevropského času, přesně na začátku startovního okna, vydali první lidé na cestu k Měsíci.

Pro let Apolla 8 bylo vypracováno několik letových scénářů. První varianta počítala s tím, že se nepodaří zažehnout motor horního stupně rakety. Pro tento případ se počítalo s využitím hlavního motoru servisního modulu, který by kabinu navedla na protáhlou eliptickou dráhu. Jedna z možností počítala s apogeem ve výšce 130 tisíc kilometrů (zhruba třetinová vzdálenost k Měsíci). Další možností pak bylo zopakovat předchozí let na nízké oběžné dráze.
Raketa Saturn 5 byla podle telemetrických údajů ve výborném stavu a tak po necelých dvou obletech Země povolilo řídicí středisko v Houstonu zahájení přeletového manévru. Motor třetího stupně rakety S-IVB pracoval po dobu pěti minut (přesně 312 vteřin) a po jeho dohoření se Apollo 8 pohybovalo druhou kosmickou rychlostí a směřovalo k Měsíci. Navedení na přeletovou dráhu bylo dokonce tak perfektní, že první korekce letové dráhy byla odložena o dvě hodiny a nakonec byly místo plánovaných čtyř korekcí provedeny jen dvě (při první došlo ke změně rychlosti o 7,5 m/s a při druhé jen 0,5 m/s; letový plán předpokládal při čtyřech manévrech celkovou změnu rychlosti asi o 30 m/s).

Druhý den letu se na astronautech začaly objevovat příznaky přicházející chřipky, ale při prvním televizním přenosu to astronauti na sobě nenechali znát. Zásluhu na dobrém stavu astronautů měli i lékaři, kteří ordinovali léčbu pomocí prostředků v palubní lékárničce. V televizním přenosu ze vzdálenosti kolem 200.000 km ukázali astronauti nejen vnitřek kabiny, ale předvedli televizním divákům i vzdalující se planetu Zemi (i když kvalita záběru nebyla valná). V dalším televizním přenosu (23. prosince) už bylo na vzdálené Zemi vidět některé detaily - astronautům se totiž podařilo vyměnit teleobjektiv kamery a záběry pořizovali přes červený filtr.

Po 55 hodinách a 37 minutách letu, na Štědrý den vstoupilo Apollo 8 do sféry gravitační aktivity Měsíce a byl před nimi nejdůležitější okamžik - přechod na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Astronauti byli odkázání sami na sebe, protože hlavní motor musel být zapálen nad odvrácenou stranou Měsíce v době, kdy posádka nemá rádiové spojení se Zemí. V případě výpadku motoru by kabina pokračovala po dosavadní dráze a působením gravitačních sil by se vrátila zpět k Zemi. Motor SPS ale pracoval přesně, a když se kabina Apolla 8 vynořila z rádiového stínu, mohla posádka oznámit řídicímu středisku, že je na eliptické dráze kolem Měsíce. Na konci druhého obletu pak byla dráha drobnou korekcí upravena na kruhovou ve výšce 112 km.
Posádka Apolla 8 připravila Pozemšťanům svůj dárek ke Štědrému dni, když v rámci televizního přenosu odrecitovali prvních deset veršů z Bible z knihy Genesis a popřáli všem lidem na Zemi veselé Vánoce. Všechny přímé přenosy z oblasti Měsíce mohli sledovat i televizní diváci z tehdejšího Československa, včetně mé maličkosti.

Po deseti obletech Měsíce - 25. prosince - astronauti Borman, Lovell a Anders opět nad odvrácenou stranou Měsíce zapálili hlavní motor SPS, který pracoval přesně podle plánu, a kabina Apollo 8 se vydala na zpáteční cestu. Během návratu byly odvysílány na Zemi další dva přímé televizní přenosy; v nich astronauti ukázali vzdalující se Měsíc a zvětšující se planetu Zemi. Také návratová dráha byla dosažena s vysokou přesností, takže mohly být zrušeny dvě z plánovaných korekcí letové dráhy.

27. prosince 1968 velitelský modul lodi Apollo 8 úspěšně vstoupil rychlostí 11,04 km/s do zemské atmosféry. To je nejkritičtějším okamžikem celého letu: kabina musí do atmosféry vstupovat v přesně stanoveném koridoru, který je velice úzký. Jeho minutím by se kabina buď odrazila od atmosféry a skončila v mrazivých prostorách sluneční soustavy, nebo by shořela v hustých vrstvách atmosféry. Ale i navedení do návratového koridoru bylo naprosto přesné a první let lidí skončil úspěšným přistáním u Havajských ostrovů, asi 12 km od hlídkující letadlové lodi Yorktown (asi 2500 metrů od plánovaného místa přistání). Devadesát minut po dopadu na hladinu Tichého oceánu byla celá posádka na palubě USS Yorktown a o hodinu později byla na palubu vyzdvižena i samotná kabina Apolla 8.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] I. Budil a kol.: Apollo 8 kolem Měsíce, Čs. novinář, Praha 1969
[2] P. Lála, A. Vítek: Malé encyklopedie kosmonautiky, Mladá fronta, Praha 1982
[3] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[4] P. Toufar, M. Balous: Cesty ke hvězdám, Albatros, Praha 1976
[5] http://history.nasa.gov/ap08fj/index.htm[6] http://www.lib.cas.cz/space.40/[7] http://www.nasa.gov/mission_pages/apollo/missions/apollo8.html[8] http://www.veda.cz/article.do?articleId=38532

-----
Příště: Rok 2011 v kosmonautice; plánované zveřejnění: 29.12.2011.