Americké raketoplány

Za týden, 12. dubna, si připomeneme nejen 51. výročí letu Jurije Gagarina do vesmíru, ale i 31. výročí startu prvního amerického raketoplánu. V rámci programu bylo postaveno celkem šest raketoplánu, z toho pět uskutečnilo mise na oběžnou dráhu kolem Země.

Start STS-1 z 12. dubna 1981Credit: NASA

Šestý, ale co do pořadí výroby první se do vesmíru nikdy nepodíval. Byl to raketoplán pojmenovaný Enterprise (po lodi ze seriálu Star Trek), který byl používán jen pro lety v atmosféře, a zkoušela se s ním přeprava na upraveném letounu Boeing 747. Testování probíhalo od února do září 1977 a dvoučlenné posádky s ním provedly osm letů v atmosféře, při kterých se ověřovaly letové vlastnosti, aerodynamika a přistání.
Raketoplán Enterprise, s technickým označením OV-101, byl ještě v roce 1979 použit jako testovací exemplář při výstavbě startovací rampy na základně Vandenberg, odkud měly létat raketoplány se zatížením pro vojenské účely. Žádný raketoplán ale z Vandenbergu nikdy neodstartoval a rampa byla později přestavěna pro vypouštění nosných raket Delta 4 a Atlas 5.

Raketoplán Enterprise se v roce 1985 stal majetkem Smithsonianského muzea ve Washingtonu a byl zde i vystavován. V roce 1986 se krátce po havárii raketoplánu Challenger uvažovalo o úpravě Enterprise pro kosmické lety, ale kalkulace ukázaly, že levnější variantou je stavba kompletně nového stroje.

Druhým postaveným raketoplánem a prvním, který odstartoval do vesmíru, byl stroj OV-102 pojmenovaný Columbia. Stavba Columbie byla zahájena už v roce 1975 a dokončena byla na začátku roku 1979. Z výrobního závodu Rockwell International v Palmdale v Kalifornii byl v březnu na hřbetě letounu Boeing 747 přepraven na Cape Canaveral a tam se (dva roky) chystal ke svému prvnímu letu.
Závěrečná příprava k letu byla poznamenána i jednou tragickou událostí; 19. března 1981 při jednom testu došlo k úniku dusíku a při nehodě zahynuli dva technici.

Raketoplán Columbia startoval z Cape Canaveral ke svému prvnímu letu 12. dubna 1981 s posádkou tvořenou velitelem Johnem Youngem a pilotem Robertem Crippenem. Po více jak dvoudenním letu, jehož hlavním úkolem byla komplexní prověrka všech systémů, a po 36 obletech Země přistál raketoplán na dráze letiště základny Edwards v Kalifornii.
Columbia vykonala celkem 28 misí, při kterých souhrnně pobývala ve vesmíru více než 300 dní. Při posledním letu se 1. února 2003 při návratu do atmosféry ve výšce asi 63 km rozpadla a na její palubě zahynulo sedm astronautů. Havárie Columbie pak vedla k dvouletému přerušení letů raketoplánů a byly jedním z impulzů pro pozdější zrušení celého programu raketoplánů.

Raketoplán OV-102 byl pojmenován po malé plachetnici, která v roce 1792 vyplula z Bostonu a zkoumala ústí řeky Columbia. Stejné pojmenování nesla i velitelská sekce kosmické lodi Apollo 11.

Třetím americkým raketoplánem byl stroj s výrobním číslem OV-099, pojmenovaný Challenger; název připomínal americkou vědeckou loď, která koncem 19. století prováděla výzkumy v Atlantiku a Pacifiku. Číslo 099 mu bylo přiděleno proto, že se mělo jednat jen o testovací stroj určený k destrukčním zkouškám. Když ale NASA dospěl k závěru, že takové testy nejsou potřebné, bylo během výroby rozhodnuto postavit jej jako plnohodnotný stroj.Raketoplán Challenger poprvé startoval 4. dubna 1983 k pětidennímu letu, který zakončil přistáním na kalifornské základně Edwards. Ke svému poslednímu (desátému) letu odstartoval 28. ledna 1986 k misi STS-51-L a jeho let trval pouhých 73 vteřin. Při výbuchu vnější nádrže byl raketoplán zničen a všech sedm astronautů na palubě zahynulo.

Jako čtvrtý v pořadí byl vyroben raketoplán s evidenčním číslem OV-103 a pojmenovaný Discovery (jméno bylo opět odvozeno ze starých námořních lodí - s lodí jménem Discovery objevil Cook Havajské ostrovy, s lodí stejného jména byl poprvé projet Hudsonův záliv a jinou loď Discovery použil Scott k antarktickým výpravám na začátku 20. století).
Raketoplán Discovery startoval ke svému prvnímu letu 30. srpna 1984 (mise STS-41-D) a k poslednímu letu 24. února 2011 (mise STS-133). Za více jak 26 let služby s ním bylo uskutečněno celkem 39 letů do vesmíru.

Dalším raketoplánem byl Atlantis s výrobním číslem OV-104, který byl pojmenován po dvoustěžňové plachetnici, která v letech 1930 až 1966 prováděla oceánografické výzkumy. Stavba raketoplánu Atlantis byla upravena podle zkušeností získaných u předchozích exemplářů a díky tomu se jeho hmotnost snížila o 3000 kg oproti prvnímu letovému exempláři - Columbii.
K prvnímu letu do vesmíru se vydal Atlantis 3. října 1985 a jeho náklad i celá expedice byla v režii vojenských kruhů; později byl využit k dalším čtyřem ryze vojenským misím.

Podle původních plánů měl být raketoplán Atlantis vyřazen v roce 2008 z aktivního provozu, ale koncem roku 2007 bylo rozhodnuto o dalších dvou misích (STS-129 a STS-132). Nakonec byl přidán ještě let STS-135, který definitivně uzavíral historii letů amerických raketoplánů. Atlantis se tak v červenci 2011 stal posledním raketoplánem, který se dostal na oběžnou dráhu.

Posledním dokončeným exemplářem raketoplánu byl Endeavour, výrobní číslo OV-105. O jeho stavbě rozhodl americký Kongres v roce 1987 a byl náhradou za ztracený Challenger. Při jeho stavbě byly mj. použity díly, které byly původně zhotoveny pro Discovery a Atlantis. Výroba raketoplánu Endeavour byla dokončena v roce 1991 a už 17. května 1992 startoval ke své první misi - STS-49. Jméno pro poslední raketoplán bylo vybráno v celostátní soutěži studentů středních škol a připomíná loď Bark Endeavour, které v 18. století velel James Cook.

Raketoplán Endeavour ke svému poslednímu letu startoval 16. května 2011 a během své aktivní činnosti uskutečnil celkem 25 kosmických misí, při kterých strávil ve vesmíru více než 219 dní.

Raketoplány byly v loňském roce "uzemněny" a po patřičných úpravách se všechny existující raketoplány stanou muzeálními předměty.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] K. Pacner, A. Vítek: Půlstoletí kosmonautiky, Epocha, Praha 2008
[2] T. Přibyl: Raketoplán: okřídlená naděje a zklamání - in: Svět speciál, Extra Publishing, Brno 2009
[3] http://www.lib.cas.cz/space.40/[4] http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/resources/orbiters/

-----
Příště: Pilotované orbitální stanice; plánované zveřejnění: 7.4.2012.