Alan Bartlett Shepard

Prvním americkým astronautem, který "nahlédl" do vesmíru při balistickém letu, se před padesáti lety - 5. května 1961 - stal příslušník amerického námořnictva a člen první sedmičky amerických astronautů Alan B. Shepard.

Alan Bartlett ShepardNASA

Alan Shepard, zvaný Al, se narodil 18. listopadu 1923 v East Derry v New Hampshire, jeho otcem byl armádní plukovník Alan Bartlett Shepard Sr. a matkou Renza Emerson Shepard[ová]. V East Derry vyrůstal a už od mládí se zajímal o letadla. Na nedalekém letišti prováděl různé práce výměnou za možnost svést se na palubě letadel. Na letiště vzdálené desset kilometrů dojížděl na kole.V roce 1944 dokončil studia na U.S. Naval Academy v Annapolis a poté sloužil na torpédoborci Cogswell, který se zapojil do bojových akcí druhé světové války v Tichém oceánu. Později se Shepard stal pilotem a po závěrečném výcviku na základnách Corpus Christi (Texas) a Pensacola (Florida) byl přiřazen ke 42. letce v Norfolku. S letkou byl přidělen k létání na letadlových lodích působících ve Středozemním moři. V roce 1950 absolvoval US Naval Test Pilot School na základně Patuxent River v Marylandu a poté působil jako zkušební pilot. Mimo jiné se podílel na testech maximálního dostupu letadel a tankování letadel za letu. Shepard létal na strojích F3H Demon, F8U Crusader, F4D Skyray a F11F Tigercat. Později létalna základně Moffett Field v Kalifornii a s Fighter Squadron 193 se zúčastnil na dvou misích letadlové lodi USS Oriskany do západního Pacifiku. Celkem nalétal kolem 8000 hodin, z toho na tryskových letadlech asi 3700.Shepard v roce 1957 dokončil studia Naval War College v Newport (Rhode Island) a poté pracoval ve štábu velitelství amerického válečného loďstva, kde byl pověřen řízením služby leteckého provozu.V roce 1958 byl Shepard zařazen do výběru kandidátů na astronauty a po závěrečných testech, které proběhly v polovině února 1959, výběrová komise rozhodla, že výběrem úspěšně prošel. Ve čtvrtek 2. dubna 1959 se oficiálně stal členem prvního týmu amerických astronautů, když ho plukovník Charles Donlan z NASA (National Aeronautics and Space Administration) vyzval k nástupu do výcviku. (K týmu prvních amerických astronautů se hodlám v některém z příštích článků vrátit.) 9. dubna 1959 byla sedmička prvních amerických kandidátů na lety do kosmu představena v zasedací síni NASA ve Washingtonu novinářům a během dubna tento tým zahájil na letecké základně v Hamptonu ve Virginii astronautický výcvik (pro zajímavost: všichni členové této sedmičky se postupně podívali do vesmíru). V Hamptonu bylo v rámci NASA Langley Research Center zřízeno astronautické výcvikové středisko. Později se do Hamptonu přestěhovaly také rodiny astronautů. Tomáš Přibyl v [4] uvádí, že astronauti byli představeni věřejnosti už 2. dubna, [5] uvádí datum 8. dubna 1959).Koncem června 1960 byly zahájeny testy kosmické lodi Mercury a její nosné rakety Redstone, s níž se počítá pro balistické lety. Každý z astronautů sleduje určenou část přípravy, Shepard se věnuje systémům pro sledování lodi během letu a problematice přistání na hladinu moře. Astronauti tak sami přispívali k bezpečnosti a úspěšnosti kosmického letu a nejednou poskytli konstruktérům užitečné podněty. Shepard sám měl za úkol propracovat nejefektivnější opuštění kabiny po přistání a navíc vymyslel způsob jak opustit kabinu i pod vodní hladinou pro případ, že se kabina začne potápět. V této souvislosti se uvádí i historka, při které Shepard s Glennem požádali techniky z firmy McDonnell Aircraft Corp. o konstrukci zařízení pro případ náhlé nevolnosti astronauta. Astronauti svými argumenty přesvědčili o nutnosti podobného zařízení, ale krátce poté zaslali do firmy sáček, který je k dispozici cestujícím v každém letadle, s poznámkou: "Zde je řešení problému nevolnosti."22. února 1961 oznámil NASA kandidáty na první balistický let do kosmu, jimiž byli John Glenn, Virgil Grissom a Alan Shepard. Tato trojice pak zahájila specializovaný výcvik zaměřený na uskutečnění prvního letu do kosmu. Koncem března pak Robert R. Gilruth, vedoucí skupiny kosmických letů v Langleyho výzkumném středisku, rozhoduje, že prvním astronautem na balistické dráze bude Shepard a náhradníkem bude Glenn. Toto rozhodnutí ale není veřejné a Shepard jako první astronaut je nedopatřením na tiskové konferenci představen novinářům až 2. května 1961. Podle původního plánu mělo být jeho jméno zveřejněno až v okamžiku startu, aby se zabránilo nežádoucímu zájmu novinářů o konkrétního astronauta.Alan Shepard se 5. května 1961 stal prvním Američanem, který "nahlédl" do kosmu; stalo se tak necelý měsíc po letu Jurije Gagarina.  Start nosné rakety Redstone s kabinou Mercury byl z Cape Canaveral, celý let i přistání lodi a její doprava na letadlovou loď Lake Champlain bylo vysíláno v přímém přenosu televize a rozhlasu (Gagarinův start bylo oznámen až v době, kdy vlastně dokončoval svůj oblet Země). Shepard letěl v kabině Mercury, kterou pojmenoval Freedom 7 (sedmička měla zdůraznit počet astronautů v prvním týmu a byla součástí pojmenování všech lodí Mercury). Shepardův let po balistické dráze do výšky asi 188 km trval necelých 16 minut, z toho v beztíží pobýval asi 5 minut (bližší k tomuto letu v článku "První americké ´skoky´ do vesmíru"). Po svém balistickém letu byl Shepard jmenován velitelem lodi Mercury MA-10 (Freedom 7-II), která měla na orbitě strávit minimálně dva dny, ale tento let byl 13. června 1963 pro přílišnou rizikovost a zahájení prací na programi Gemini zrušen. V době realizace programu Gemini měl být Shepard společně s Thomasem Staffordem členem první posádky, ale zdravotní potíže (byl u něho zjištěn Ménierův syndrom v levém uchu) plány překazily (do posádky Gemini 3 pak byli zařazeni V. Grissom a J. Young). A tak se Shepard po svém prvním balistickém letu na hranici vesmíru stal až velitelem letu Apolla 14 a v únoru 1971 byl pátým pozemšťanem, který se procházel po Měsíci v kopcovité oblasti Fra Mauro (na dvou "vycházkách", kdy se vzdálil až 2190 metrů od místa přistání, strávil na povrchu Měsíce celkem 9 hodin 17 minut; v [8] se uvádí 9 hodin 23 minut a v [6] 9 hodin 24 minut). Pro zajímavost: Shepard byl prvním astronautem, který na Měsíci odpálil golfový míček. Shepard byl přitom jediným z původní sedmičky astronautů, který přistál na Měsíci; Schirra byl zase jediným, který létal na třech typech lodí: Mercury, Gemini i Apollo.

Po úspěšném letu byl Shepard oslavován jako národní hrdina a na mítincích ve Washingtonu (zde se sešlo 250 tisíc lidí), New Yorku a Los Angeles obdržel čestné medaile a vyznamenání. Astronauta také 8. května 1961 přijal v Bílém domě osobně prezident Spojených států John F. Kennedy a předal mu NASA Distinguished Service Medal.V roce 1962 byl Shepard jmenován jako záložní pilot pro let Mercury MA-9 (v lodi pojmenované Faith-7 dne 15. května 1963 odstartoval na více než jednodenní let podle plánu Gordon Cooper); jednalo se o závěrečný let v rámci programu Mercury.V lednu 1963 byl Shepard jmenován do čela Astronaut Office, který byl odpovědný za koordinaci výcviku a kontrolu všech aktivit a vybavení týmu astronautů; také ostatní příslušníci prvního týmu byli pověřeni novými úkoly souvisejícími a výcvikem nových adeptů a realizací programů Gemini a Apollo). Činnost v této funkci částečně omezovala jeho možnosti výcviku, a proto nebyl jmenován do žádné další posádky (neopominutelným důvodem ale byly i zmíněné zdravotní problémy). V květnu 1969 se Shepard vrátil do plného výcviku a krátce nato byl jmenován velitelem hlavní posádky letu Apollo 14.Nedlouho po měsíčním letu (v červnu 1971) opustil Shepard funkci ve vedení astronautického úřadu a k 1. srpnu 1974 odešel i z týmu astronautů NASA (současně opustil i vojenské námořnictvo). Po přechodu do civilu se věnoval podnikatelské činnosti a stal předsedou společnosti Marathon Construction Corp. v texaském Houstonu, kde působil až do roku 1993, a současně byl v představenstvech několika dalších společností; po roce 1993 se stal prezidentem Seven Fourteen Enterprises, neziskové oragnizace, která zajišťovala vědeckou praxi a stipendia pro nadané studenty.Alan Shepard zemřel 21. července 1998 v Pebble Beach (Kalifornie), kde trávil několik posledních let. Bezprostřední příčinou jeho smrti byla leukémie, která u něj byla daignostikována o dva roky dříve. Shepard měl tři dcery a šest vnoučat.

HLAVNÍ PRAMENY:
[1] M. Codr: Sto hvězdných kapitánů, Práce, Praha 1982
[2] J. Doubek, J. Kolář, A. Vítek: Človek vo vesmíre, Šport, Bratislava 1969
[3] K. Pacner: Kolumbové vesmíru, Mladá fronta, Praha 1976
[4] T. Přibyl: Mercury: Americké krůčky do vesmíru - in: Svět speciál, Extra Publishing, Brno 2009
[5] http://www.achievement.org/autodoc/page/she0bio-1[6] http://www.astronautix.com/astros/shepard.htm[7] http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/shepard-alan.html (oficiální životopis)
[8] http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/USA/SHEP-AB2.HTM

-----
Příště: První americký balistický let do vesmíru; plánované zveřejnění: 5.5.2011.