„Mami, co je to vibrátor?“ – „Prosím?“ – „Co je to vibrátor?“ – „Kde jsi na to přišla?“ – „Tady.“
A dcera držela v ruce reklamní tiskovinu na erotické zboží. „ Kde jsi to vzala?“ – „Bylo to ve schránce.“
Tak ono už nestačí, že jsou ve všech časopisech upoutávky na erotické tapety do mobilních telefonů (kde jsou vyfoceny slečny spoře oděné, nebo docela nahé, rozchod v kolenou bývá zpravidla metr dvacet, ruka směle šmátrá v oblasti poševního vchodu a jen ten malý detail zakrývá malá červená hvězdička, popřípadě je tam nafoceno několik sexuálních poloh), ale už nám to servírují běžně v letácích jako reklamu na zlevněné mléko.
Leták ale posílá na tolik solidní společnost, že nám veškerý sortiment, který zde nabízí , pošlou naprosto diskrétně zásilkovou službou. Tak to mě vážně těší, že sousedi nebudou vědět co jsem si objednala!
Není to tak dlouho co se diskutovalo o tom, co vše může být vidět za výlohou sexshopů, novinových stánků a dalších prodejních míst. Obchodníci se snaží dodržovat pravidlo neukázat úplně vše, nicméně na několika místech je vedle prodejny s časopisy umístěna „anonymní“ vitrína, kde se oko nejednoho kolemjdoucího „namlsá“ a prodejnost „lechtivého zboží“ je opět zachráněna.
V žádném případě nejsem puritán a se sexualitou nemám žádný problém. Tohle mě v žádném případě nepohoršuje jako dospělého člověka, ale velice mě to pohoršuje jako matku.
Se svými dětmi hovořím o sexualitě zcela otevřeně, ovšem informace podávám přiměřeně s ohledem na jejich věk.
Existuje svoboda tisku, svoboda slova. Ovšem takový leták naprosto narušuje svobodu mou. Mou svobodu kdy já chci rozhodnout o informaci, kterou poskytnu svým dětem a kterou ještě ne, protože nejsou dostatečně zralé na pochopení všeho, co daná tématika nabízí. To už bychom mohli rovnou děti posadit před televizi, pustit jim porno a nechat je ať se s tím vypořádají sami.
A jak to dopadlo s vibrátorem? Vykroutila jsem se z toho. Poprvé jsem se v téhle oblasti vykroutila a neodpověděla.
