Plná hydratace
Z Holandska chleba Pravegan vozí výlučně náklaďáky na plyn a rozpéká se nad ránem elektřinou z ekologických zdrojů.
Kdyby si lidi trochu přispali, mohlo by se to rozpékat ve sluneční peci, meditoval jsem při chůzi. Odpočatí lidé a Pravegan přímo z lůna přírody. Skoro. Win-win, usmál jsem se a mimoděk rukou zkontroloval tašku. Nějaká lehká, zdá se. Sklouzl jsem pohledem a den se zamračil, láhev na vodu je prázdná. Filtrovaná, šťastná voda mě dnes neprovází.
Myšlenkami rychle procházím ránem. Ano, tady nesu talíř od snídaně, všímám si bublající filtrace. Uvědomil jsem si, že je láhev ze včerejška ještě v tašce. Myšlenka se snaží udržet, ale beznadějně klouže a utápí se v pozdravech od dětí, ženinou snahou najít mobil, vyštěkávajícím psem.
Když dokončím tuto rychlou analýzu, dobíhající vzpomínka na ráno mi přinese ještě jeden obraz. Ten, jak na něm nechávám stát netknutý mátový čaj, odmítám zbytek smoothie a spěchám na autobus. Já jsem nepil! Nepil. Nepil... A teď ani nemám co. V první chvíli mě zachvacuje panika. Jsem ale dospělý muž, cyklista a člen mužského kruhu. Pohledem rychle kontroluju okolí. Támhle. Pár rychlých kroků a jsem v tmavém podchodu.
Takže popořádku. Nejdříve já. Mám pocit, že se mi stahuje kůže na obličeji, dlaně neobvykle suché, cítím se mírně unaveně, zatím tedy žádné vážné problémy, to se ale může rychle změnit. Teď stav zásob, to bude rychlé: Nula. No a konečně okolí. Podchod mi poskytuje stín, ale jinak nic. Rozhlížím se po ulici. Dopolední slunce ji dělí téměř přesně napůl - půl ve stínu, půl na ostrém slunci. Takže na řešení problému mám jen jednu polovinu ulice, naštěstí tu moji.
Opouštím tedy dočasný úkryt, kterému ale věnuji alespoň krátký pohled, přece jen mi byl dobrých ochráncem a svědkem mých myšlenek. Držím se spíše při zdi, dál od sálajícího tepla z druhé strany. Míjím výdejnu knih, výdejnu elektra, výdejnu vybavení výdejen. Klíčovou službu. Úpravnu psů s asijským bistrem v jednom vchodu. Jindy bych tím pěkně prohnal instagram, dnes jde ale o hodně. Propadám skoro beznaději, když se přiblížím k trafice. V odrbané ledničce se pod zámkem krčí plastové lahve. Nejdříve se je chystám bez zájmu minout, ale pak se ozve pud sebezáchovy.
Vracím se a koukám do ledničky. Odcházím a znovu se vracím. Lahve mě lákají a děsí zároveň. Mrtvá voda, lapená na týdny v petkách, stokrát odpařená a zase stečená v maličkém prostoru pod vrškem. Potlačuji dávivý reflex a mačkám si kůži na ruce. Dolíček zůstává o chvilku déle, dehydratace se blíží. Pozoruji čáru dělící ulici, je o hodný kus blíž, úplně cítím nedočkavý žár. Jako ve snu platím, vrzne petlice a už svírám v ruce potící se láhev. První lok vlastně ani nevnímám, druhý, pátý, desátý. Choulím se na lavičce.
Jak se mi vrací jasnější uvažování, skrývám petku, dosud přitisknutou na hruď, do tašky. Po pár minutách se zvedám a odcházím na tramvaj. Plně hydratován, usměju se. Plně hydratován za cenu, kterou ukrývám v tašce. Úsměv mi vadne.
Poloprázdná tramvaj se vleče horkými ulicemi. Potím se. Po pár křižovatkách se začnu ošívat, jak si tekutina našla rychlou cestu tělem. Ploužení po kolejích se stává nesnesitelně pomalým. Mysl mi vklouzne k petce v tašce. V duchu se okřiknu.
Po několika dalších zastávkách a kodrcání přes výhybky se ta myšlenka vrátila.
Jakub Špičák
Trable s láskou
Možná se nudil nebo chtěl vidět, co to udělá, zvědav ač vševědoucí. Tak rozlil lásku, která se teď plíží jako jedovatý plyn a všude se dostane, do každé domácnosti, škvíry i do oblečení. Všechno je jí nasáklé.
Jakub Špičák
Na pivo do kavárny aneb Muži, kteří milují nářadí
Původně to byla hospoda, ale pak ji musel majitel zavřít a prodat. Byla totiž příliš jednoúčelová. Jako dříve masny nebo třeba pošty, na kterých šlo o dopisy a balíčky a vonělo to tam razítkovou barvou.
Jakub Špičák
Po stopách otců
Přišel s tím brácha. Jeho synovi bylo pět, mým pět a sedm a prý začněme z nich dělat chlapy. Tedy utrhněme je konečně maminkám od prsů a vyražme s nimi do lůna přírody a vstříc dobrodružství.
Jakub Špičák
Čtyři Hanky, díl 4.
Toto je kopie záznamů z blogu dvanáctiletého kluka. Jeho obvyklý život a obvyklé starosti už definitivně zmizí.
Jakub Špičák
Čtyři Hanky, díl 3.
Toto je kopie záznamů z blogu dvanáctiletého kluka. Jeho obvyklý život a obvyklé starosti se postupně hodně vzdálí těm původním.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král
Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...
Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen
Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...
Manžela šéfky americké Sněmovny napadl kladivem. Kanaďan dostal třicet let
Soud v Kalifornii vyměřil trest třiceti let odnětí svobody muži, který v roce 2022 vtrhl do domu...
Auto sjelo pod pražským Vyšehradem do Vltavy. Na místě zasahovali potápěči
Hasiči a policie zasahovali na Podolském nábřeží, kde sjelo vozidlo do Vltavy. Podle pražských...
Prodej bytu o dispozici 3+kk v rezidenci Ztracená Přerov.
Ztracená, Přerov - Přerov I-Město
3 260 000 Kč
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 427x