Nu, ani se zrovna jim nedivím. A snad ani tomu, že prezident a staří stalinisté jednají ve shodě. Ostatně, není to poprvé. Otázkou je, zda je to ještě k smíchu.
Ministr zahraničí Petříček má nyní tři vroubky.
- Dovolil si kritizovat Rusko za jejich pirátský či v Černém moři. Postavil se tak na stranu demokratického Západu, což prezident, exponent Ruska a Číny, nestrpí.
- Dovolil si říci, že považuje za prospěšné změnit status několik ambasád. Nejvíc hněte prezidenta Maďarsko, protože Orbán je rovněž proputinovský a stejně jako Zeman se tvrdě a bez skrupulí vymezuje proti migrantům a romské menšině.
- Dovolil si kritizovat podivný transfer a pobyt Babišova syna na Krym, tedy skutek, který je už za hranou pokusu schovat důležitého spoluobviněného v trestní kauze.
Kromě toho má Petříček na svědomí prý to, že je loutkou pana Pocheho, původního kandidáta na post ministra. Sice nikdo nedokáže konkretizovat, jak je má Poche vodit, ale to je evidentně jedno. Nu a na konec – nijak se negativně nevymezuje proti naší vojenské přítomnosti v Afghánistánu. Tohle všechno jsou skutky, které donutily Hrad a ulici Politických vězňů (Sic!) k povyku.
Komunisté mají jasno: „Česká diplomacie v čele s ministrem zahraničí Petříčkem je příliš podbízivá cizím zahraničním zájmům a zájem České republiky ji příliš nezajímá,“ uvedl dnes výkonný výbor komunistů. Abych to přeložil z rudého ptydepe do normální češtiny – „Ministr je protiruský, což my jako absolutně poslušní putinofilové musíme logicky odmítnout.“
Prezident se nechal slyšet, že „když tam nemáte profesionála, ale člověka, který dělá hrubé chyby, který nezná význam Itálie v Evropské unii, který nezná význam Maďarska ve Visegrádské čtyřce, no tak musím jenom zakroutit hlavou, usmát se a politovat ministerstvo zahraničí.“ Trošku zapomněl, jaké neústavní šachy kolem ministerstva zahraničí dělal on sám a že si nakonec Petříčka vybral.
Ovšem – jak se k tomu postaví premiér? Vyjde vstříc prezidentovi, který jej tolik podporuje, vyjde vstříc komunistům, bez nichž by vládnout nemohl? Vždyť přece řekl, že zahraniční politiku dělá on sám, tak co mu do toho nějaký ministr zahraničí má co mluvit?
Neptám se, co udělá Hamáček. Ten už nemůže dělat vůbec nic, jen tiše sedět a kývat na vše, co si Hrad a Babiš vymyslí. Takže možná přijdeme o ministra. A my zase přijdeme o kousek demokracie v této krásné, ale nyní tak těžce zkoušené zemi.
