Nenávist k vlastní zemi se vyplácí

Jistě. Můžete se s ní dostat na titulní stránky leckterého média. Můžete se s ní proslavit v civilizovaném světě i mezi barbary. Stanete se uznávanou veličinou. Stačí nenávidět Izrael.

Sami Michael, komunista, multikulti a Self Hating Jew.israelcentersf.org

Kdo by neznal Noama Chonskyho či Uri Avneryho. O nich tento článek je i není. Kdo by neznal fanatiky z organizace Neturei Karta. I o nich tento blog je a není. Konkrétně je o šestaosmdesátiletém muži jménem Sami Michael. Komunista (prý bývalý), multikulturalista (současný), spisovatel navržený kýmsi na Nobelovu cenu za literaturu. Tvrdí, že „Izrael může požádat o titul nejrasističtějšího státu moderního světa“. A dodává: „Izraelská kultura není o nic méně toxická než fanatický islám“. To vše veřejně na jakési Mezinárodní konferenci izraelských studií. Takovým lidem se říká, a podle mne zcela oprávněně Self Hating Jew. Je jím on, je jím Chomsky i Avnery, jsou jimi i ultraortodoxní z Neturei Karty.

Dá se na to odpovědět, že kritika vlastní země přeci není nenávistí k vlasti. Ano, není. Sám Česko kritizuji velmi často, najmě pak jeho představitele. Nicméně bych si nikdy nedovolil vyrazit za hranice na nějaké mezinárodní setkání a volat tam – jsme nejhorší na celém, širém světě, pohleďte, jak jsme špatní, už s námi nic nikdo nenadělá, a tak všelijak podobně. Nikdy. Na oprávněnou kritiku své vlasti v zahraničí říkám – ano, ledacos jsme podělali, a ledacos ne, a taky se obvykle snažíme s tím něco udělat a kritizované vylepšit či změnit. Pokud bych totiž takto nejednal, kdybych chodil dejme tomu do Brusele, Moskvy či Berlína s nářky, jak jsme špatní, musel bych se jmenovat Uhl nebo Pehe. Sáhnu-li do minulosti, tak Kopecký či Štoll. Sáhnu-li ještě dál, tak Moravec či Rys-Rozsévač. Pokud nevíte, o koho jde, račte si vyhledat.

Izrael dnes a denně bojuje s Araby, kteří si pár let říkají Palestinci. Stejně tak bojuje s veřejným míněním, překrmovaným evropskými a americkými levičáky a jejich bludy. Bojuje s OSN a jeho Radou pro lidská práva, v níž zasedají a na Izrael flušou takoví milovníci práv člověka, jako je Angola, Lybie, Nigérie, Kyrgyzstán, Saúdská Arábie, Rusko, či Kuba. A nevím, proč by měl ještě bojovat s členy vlastního národa, kteří jej nenávidí a vytrousí lejno na jeho vlajku kdykoliv mají příležitost. Komunisté Michael a Avnery, zmatený levičák Chomsky, fanatici z Karty. Ale jsou slavní. Všichni o nich mluví. Všichni je někam zvou. Jako Ahmadínežád Kartu na pseudokonferenci o Holocaustu. Což vyvolává silné pocity zvracení. A oni tam rádi jedou. A hovoří. S absolutní nenávistí k Izraeli a jeho občanům. Jako křesťan jim odpouštím. Jako člověk jim to jen tak nezapomenu.

Israel, you are not alone!

P.S. V diskusi se odmítám účastnit nesmyslných dohad o Chazarech (vyvráceno), o nelegalitě existence Izraele (nesmysl), o oprávněném boji Palestinců za svobodu (teror není boj, ale prasárna) a k tvrzení o koncentráku či genocidě v Gaze (ultrablud). 

http://zpravy.idnes.cz/izrael-je-rasisticky-a-stejne-fanaticky-jako-islam-tvrdi-spisovatel-1gj-/zahranicni.aspx?c=A120626_100522_zahranicni_skr