Zjistil jsem, že opět žiju v době, kdy pro mne není možné mlčet. Kdy rozhodnutí odejít ze zdejší blogosféry musí jít stranou. V době, kdy každý hlas za pravdu je nesmírně důležitý!
A proč tak najednou, chlapče, pronesl můj vnitřní hlas vyhladovělého autora? A já opáčil: Protože právě dnes zřejmě můj pohár trpělivosti přetekl. Kupodivu nikoliv nějakou burleskní situací z naší kotliny. Donutil mne k tomu článek o dění v Rusku. A snad ani ne text jako takový, i když přináší informaci o něčem, co je pro mne naprosto šílené. O tom, že v Rusku vládní úřad opět kontroluje knihy a jiné tiskoviny, které si někdo objedná ze zahraničí. A nejen, že je kontroluje, ale také je zabavuje.
K blogu mne totiž přivedla diskuse pod článkem. Jistě lze namítnout, že diskuse nejsou odrazem společnosti a že se v nich etabluje řada frustrovaných a nenávistných jedinců. A těch je v Česku snad jen minimum. Nu, snad. Nevím. Ale…
Z diskuse jsem totiž zjistil, že řadě lidí, kteří se snad jinak projevují vcelku normálně, taková ruská ouřednicko-cenzurní, ba přímo kágébácká praxe nevadí. Možná by jí i uvítali u nás. A tito diskutéři tvrdí, že je to prdem proti tomu, co cenzurně vyvádí EU, potažmo Brusel. A trvají si na svém, i když mají k dispozici jasná a nezpochybnitelná fakta o tom, že říkají nesmysl. A uvědomění si, že je to důsledek toho, že lež se stala státní institucí. Že ještě před nějakými deseti lety by něco takového všichni odsoudili a ti, kdož sebou nesou břímě potřeby lhát a ničit, by se krčili někde v koutku.
Otázka návratu ke psaní blogů kolem mne povlávala dlouho. Každou lží z Hradu, každou lží z Moskvy a Petrohradu, každou lží ze Strakovy akademie ve mne zrálo rozhodnutí opět psát a) fakta, b) vyvracet tyto lži a c) předkládat své prachsprostě kavárenské názory.
Mnohokrát jsem si říkal, že je to marná práce. Pak se ale objevili noví elfové a já jsem si uvědomil, jak je jich třeba. I když se okamžitě kolem nich strhla smršť pořvávání, v němž se objevovaly slova jako Cenzura, Soroš, Pražská kafírna (už ne Kavárna, to je příliš jemné), Jediná pravda a podobné hovadiny.
Tak jo. Zjistil jsem, že ač vzhledem spíš troll, jsem evidentně elf. A vracím se na blog, vlastněný pohůnkem Saurona, kamarádem krále Skřetů z Modrých hor, který sedí na Hradě. Protože Sauron strká pařáty i sem, do naší kotlinky, do našeho Kraje. Protože Skřetů je čím dál, tím víc a stejně tak je najednou víc hobitů a lidí, kteří mají dojem, že pod Sauronem bude jistě líp.
A kdo je tím Sauronem? Pokud jste vsadili na nějakou konkrétní osobu, prohráli jste. Sauronem je Lež a Strach. A Propaganda, žijící z té lži a strachu. Takže, přátelé, musíme holt vyrazit s lampičkou. Se světlem.
