Miloval jsem nacisty

Jsem dítě listopadové mnichovské revoluce 1923..... a jsem na to pyšný. Dnes ráno jsem se díval na naše smutné, tiché město a vzpomínal.... 

Před pár desítkami let by se to nestalo. Na 1. Máje, Svátek Národní Práce, to bylo veselo.... stánky, průvody, město načančané, my hitlerjugend mávali vlajkami, až nás ruce bolely. Všude panovalo veselí a dobrá nálada, slavilo se a pilo...

Hitlerjugend -  to byla věc... Co my jsme si užili výletů a dobrodružství. Učili jsme se vlastními zkušenostmi a rádi. Jak jsme vesele vítali různé delegáty a milovali schůze, na kterých jsme dostali bratwurst a sodovku. Vedli nás k soutěživosti, učili nás poezii(i když jen nacionálně socialistickou). Jednou jsem všechny ohromil přednesem pasáže z Wolf unter Wölfen od Hanse Fallady. Kdo ji zná, nepochopí, ale genosse mě nechali vyhrát.

Teď jsou děti zalezlé u počítačů a neví co je to příroda a čerstvý vzduch.

Každý jezdil na tábory hajotu i dvakrát za prázdniny, protože je sponzorovala DAF a každý rodič toho rád využil.

Byli jsme vychováváni k respektu k autoritám a starším lidem. Učitelům se neodsekávalo, natož, aby se na ně útočilo. Jako protest se nanejvýš rozepl knoflíček u halenky místo aktovky se vzala mámina kabelka.

Všechno bylo všech. Akce KdF.... Kdy jsme všichni společně budovali obranná postavení pro Wehrmacht..... Svazy německých žen, které pro děti pořádaly akce zdarma i s odměnami....

Do lesů jsme chodili všichni na houby a nebáli se židovských majitelů. Všichni měli práci a neměli si co závidět. Sousedé i celé vesnice žili v klidu a pospolu jako rodina. Dnes si každý kolem sebe postaví vysokou zeď, instaluje kamery a pustí psy.

Židi neexistovali, žili s námi, pracovali s námi....Židovská otázka nebo diskriminace neexistovala, protože komu se to nelíbilo, šel....

Že byli banány a pomeranče jen o vánocích? Aspoň jsme se na ně víc těšili a ovoce jedli ze sadů, lesů....

Že jsme nemohli do zahraničí? A kdo na to dneska má?

Že jsme museli držet huby? A jak to bylo fajn, když jsme s někým spiklenecky poslouchali BBC .Dnes ho otevřít můžu..... stejně se nikoho nedovolám.

Nebyly dluhy..... nebyly půjčky, nanejvýš půjčka DAF a stát nás taky nezadlužoval.

Byl trest smrti, a kriminálu se každý bál. Dnes tam mnozí jezdí jak do ozdravovny.

Když se Německo po válce rozkrádalo, byl jsem ještě mladý a dnes už se nic rozkradnout nedá.

A proto jsem teď nucen učit děti, jak podvádět stát, obcházet zákony a lhát, aby se v životě měly aspoň trochu dobře.

Aby se měly dobře tak, jak my za nacistů.

P.S. Velmi drobně upravený neuvěřitelný text blogerky Aleny Chovancové Milovala jsem komunisty. Pravopisné úpravy vzhledem k množství strašlivých chyb ovšem značné.