Očividně se nyní domnívají, že vláda bude tančit, jak oni zapískají. A vcelku se jim to daří. Až na jeden případ, který je výjimkou. Ministr zahraničí Tomáš Petříček totiž jedná tak, jak mu praví dlouholetá vládní koncepce.
Nezpochybněná v podstatě dosavadní vládou, ať už byla levá, či pravá.
Otázkou je, jak se na jeho kroky dívá Andrej Babiš, který onehdy prohlásil, že zahraniční politiku dělá on. Sám. Zřejmě proto, že je mu vlastní ohledně řízení státu führerprinzip. Ale nutno poznamenat, že zatím mlčí, Petříčka nedehonestuje, a že to dobře umí, a nechává mu volné ruce. Tvrdím, že ku prospěchu naší země, spojenců, smluvních partnerů a všeho, co jsme za oněch skoro třicet let na poli zahraniční politiky dosáhli a jak jsme se názorově vyprofilovali.
Ve čtvrtek ministra dokonce pochválil Miloš Zeman. Troufám si říct, že za ponurého skřípění zubů. Jeho předchůdce Pocheho nenávidí, znectil jej strašlivě a ohledně jeho jmenování zmačkal prezident ústavu a nacpal jí premiéru Babišovi do chřtánu. Úspěšně. U Petříčka nemůže zkousnout mnoho věcí, především fakt, že poradcem ministra je právě Poche, a dále jeho pevný postoj k otázce Ruska a Číny, najmě pak nebezpečí ze strany společnosti Huawei.
Nicméně i on musel víceméně sklapnout podpatky, protože si asi uvědomil, že postavit se nyní proti Petříčkovi by vedlo jen a pouze k prokázání jeho devótního stavu k Pekingu a Moskvě.
To komunisté (a abychom je v tom nenechali samotné, tak to samozřejmě platí i pro Okamurovy akademiky a manažery) si nic hlídat nemusí. Takže na stránkách stranického plátku Haló Noviny ministrovi lají zcela po bolševicku. Tu za postoj k Rusku, tu za postoj k Venezuele, tu za… Vlastně za cokoliv.
Naposledy se nechal slyšet na sociálních sítích „mlátička“ Ondráček.
Opravdu netuším, co poslanec míní tím, že chtěl ministrovi „vyprat žrádlo“. Možná myslel hovězí dršťky, ty se přeci perou, no ne? Ale jinak je jeho text jasný. Petříček si totiž dovolil a) oficiálně navštívit Ukrajinu, kterou komunisté, zcela podle not Kremlu, nazývají fašistickou, b) navštívit ruskými paramilitanty a Moskvou sužovaný přístav Mariupol (v podstatě uzavřený pro ukrajinská plavidla, neb průjezd pod Kerčským mostem je Rusy značně omezována často znemožňován), c) dohodl dost pro ČR důležitých věcí.
Zdeněk Ondráček je komunista. Kovaný. Klidně napíši, že fanatický. A tak se chová jako bolševik a slušný je stejně, jako byl kdysi nechvalně proslulý koprolálista a propagandista KSČ Kopecký. Ministrovy činy totiž komunisty nebývale štvou. Jsou totiž přesně opačné, než žádá Putin. Ano, Putin, ten oligarcha, velkokapitalista a dolarový miliardář, který je tak nějak guru naší rudé partaje. Což je skutečně burleskní.
Tedy, bylo by, kdyby už dávno nebylo jasné, že současní komunisté v ČR jsou primárně zapšklí nacionalisté, panSlované, lidé, na které by se nejlépe hodilo označení Nacionální bolševici. Mimochodem, toto označení se stejně tak hodí na jejich názorové souputníky ze SPD.
Nu a ministr Petříček je demokrat, Evropan a zřejmě jediný slušný člověk ve vládě trestně stíhaného premiéra. A protože komunisté tuto vládu drží existenčně pod krkem, je jasné, že podle nic Petříček musí jít. Z vlády, z politického života, nejlépe asi z ČR. Tak totiž soudruzi myslí.
Jsem dalek toho, abych se zastával člena této vlády a člena sociální demokracie, která, ač Babišem vlastně zničena, znovu přilezla ke capovi di tuti capi. Ale když už máme v Černínském paláci muže, který se nebojí zastávat základní principy demokracie a evropanství, muže, který ctí spojenecké závazky a se smlouvami si nevytírá rectum, považuji za nutné jej podpořit.
Což v žádném případě neznamená, že mu „nevyperu žrádlo“, ať už je to cokoliv, jakmile podlehne a stane se další loutkou babišovské zbabělosti před mstivým prezidentem a nenávistnými rudými a hnědými ztracenci.
