Jakou máte náladu, editoři?

Ptám se, protože blogeři jí mají blbou. Jsou doslova nasráni, a je to zcela pochopitelné. A sám jako bloger říkám - styďte se, červenejte a kajte. A mohli byste se alespoň trošku omluvit.

Silná slova? Kdeže. Většina autorů, který od "překlopení" do nové tváře zkusil něco vydat, připadá si (soudím podle přibývajících reakcí) jak v Jiříkově vidění.

Žádné slibované ulehčení editace se nekoná. Karma 2 se nekoná. Diskuse se nekoná. Fotka autora nesmyslně oříznuta na šířku. Hledání v databázi se nekoná (mno, koná, ale výsledkem je změť článků bez relevance k dotazu). A další větší drobné lapsy. 

A pozor: Já bych se ani nezlobil. Sice jedno ze zásadních pravidel říká, že funguje-li něco, mění to jen blbec. Nicméně chápu, že vedení chtělo po letech něco jiného. Ovšem předhodit do plného provozu nevychytanou betaverzi chce už na místě s rozhodovacími pravomocemi blba mocného. Ale - pořád bych to skousl. Kdyby...

Kdyby od cca pěti ráno, kdy jsem usedl před počítač, přistálo ve schránce mého mailboxu alespoň jedno malilinkatě omluvné psaníčko. Proč že by mělo? No, chodí mi jich od adminů dost. Aniž bych je chtěl. Zvlášť úsměvné jsou zprávy, že tenhle víkend cenzuruje ona a jiný zase on. 

Kdyby se na hlavní stránce blogů objevilo nějaké krátké vysvětlení ze strany adminů, co že se to, kruci děje, proč bychom měli být trpěliví a tak nějak sorry, no...

Kdyby však místo toho nemizely oprávněně rozhořčené články dlouholetých i poměrně nových kolegů.

Kdyby místo toho nebyla nutnost založit někde diskusi na téma Nový blog, či publikovat článek ihned tam, kde je diskuse umožněna abychom si o tom popovídali. Sami. Ne admini. Ti mlčí.

Nevím, možná slaví. Nebo slavili včera. Není ale co. A tak mne zajímá, jakou mají náladu oni. Sice se to zřejmě nedozvím, ale optat se musím. Páč mne to zajímá. Je ale zřejmě nezajímá, jak se cítíme my. 

Jak? HNUSNĚ!