Bez změny neexistuje nic, co by mohlo existovat. Samotná existence je průsečíkem změn. Pokud se někdo ocitne v prostředí, kde se nic nemění, znamená to, že je jeho mysl zatlačena do klece rozumu. Nachází se v páchnoucím močálu absolutního bezvětří. Bude se dusit a bude chtít ven do prostoru, na vzduch a prorazit tak zatuhnuté myšlení. Bude doslova přinucen učinit změnu, anebo to změna udělá za něho. Může také zešílet.
Tak jako voda, která musí proudit, téci a přetékat, aby v ní mohl existovat život, tak také mysl se musí pohybovat v prostoru možností a změn, aby v ní mohli proudit zdravé myšlenky.
- Ale přece ne pro každého je změna přínosem! Naopak stává se ztrátou. Proto se my lidé změn tak bráníme.
- Tím, že se straníš změně, přicházíš i o možnost dobrých změn. Což si myslíš, že je tvůj život dokonalým?
- Má ještě co dohánět, aby se dokonalým mohl stát. Jen se bojím, aby to co dosud mám, neztratil.
- A je to co máš výsledkem předchozí změny?
- Ano, ale …..tvoříme taky zákony, které nás ochraňují před změnami a …
- Vaše zákony praskají ve svých švech, a musíte je buď přitáhnout, nebo povolit. Ale nic nelze uzamknout na věčnost.
- A co smrt? Ta už se přece nemění.
- I smrt podléhá zákonu změny a musí se jednoho dne proměnit v život.
- A kdo vytvořil zákon?
- Samotná změna ho stvořila. Ale i ta bude smetena další změnou. Jen samotný zákon, dle kterého se vše mění, zůstává stálý; ale je to spíše právě jen zákon změny, který se nemění.
- Může být přece změna k lepšímu a naopak. Ještě nevím, ke které se přikloním.
- To je fuk! Levá je pravá a nahoře je dole. Tvoje rozhodnutí bude vyhozeno do povětří další změnou. Musíš zastavit samotný proces rozhodování. Pak se rozhodneš správně.
Jedině bez volby; jinými slovy jediná volba je ta správná volba.
- Ale když já nevím, která je ta správná. Dobrá budu tedy čekat…
- Rozhodnul ses čekat a minul jsi cíl. Ale i vystřelený šíp dokáže viset v prostoru tak jako jeho cíl; v jednom okamžiku se vše může zastavit, ale vždycky se najde prostor pro změnu. Věř mi.
