Zlatý meč
Nakláněl listy ke slunci, brousil si trny o vítr, a svými kořeny rozpouštěl půdu ve sladký nektar. Keř byl složen z desítky odnoží, v jehož středu dominovala odnož, která nedělala nic. Vypadalo to, že se ničemu nevěnuje, ani se neraduje a ani nesmutní.
„Co ji chybí?“ Ptala se jedna z větví své sousedky.
„Když s námi naposledy mluvila, říkala, že se ji děje něco podivného, ale co, to nedokázala říci, jen se uzavřela do sebe, že prý chce něco dokončit. Ale co? To nám neprozradila.“ Větvička se odklonila, a více se už o téma nezajímala.
„Nechce růst dál? Netouží vytvářet další odnože?“ Ptala se dál malá odnož okolních větví.
„Nechce.“ Zaznělo ze staré popraskané větve.
„Musí být buď líná, nebo slabá.“ Vykřikla tenká odnož.
„Kdo neroste, ať nejí!“ Zaznělo ze všech větví keře, jako ve sboru.
Po měsíci se diskutovaná větev obsypala boulemi.
„Viděli jste, co se jí stalo?“ Tázala se sousedící větev, která byla tak blízko, že se o bouličky otírala.
„Vypadá to na nádor. Nebo hůř! Musí být nakažena nebezpečnou chorobou.“ Pravila stará větev.
„Je třeba se ji zbavit! Odpojit ji od kořene!“ Zděšeně zvolaly nejbližší odnože.
„Darmožroutka a ještě k tomu nemocná. Pryč s ní!“ Sílily hlasy z keře.
„Je nebezpečná!“
„Ano! Pryč s ní.“
Za týden byly všechny větve odnože obsypané žlutými květy a omamná vůně se šířila do krajiny.
„Nádhera! Jak to dokázala?“
„Třeba je z jiné planety. Nemůže být jako my.“
Když se větev probrala z hluboké meditace, pravila:
„Moji milovaní, nemám slov pro to, co se mi stalo, ale výsledek můžete vidět.“
„Prosím, pouč nás. Chceme také vykvést a vonět.“ Žadonily sousední větve.
„Ano, možnost tu je. Vy všechny můžete vykvést. Je potřeba vytvořit velkou energii na proměnu. Musíte odhodit minulost, budoucnost i přítomnost. Zavrtat se do svého nitra… všechny můžete vykvést.“
„Ale jak? Dej nám nástroj jak to provést. Jak cvičit…“
„To je rouhání,“ zvolala nejsilnější větev. Nevšímejte si žlutého nebezpečí. Nevíte, co může přinést. Počkejte. Nespěchejte!“
„Když jsem byla ještě rostlinkou - pravila větev zachumlaná do žlutých květů, dívala jsem se na hvězdy, na řeku, ve které se odrážel náš břeh, a všemu jsem se divila. Pak přišlo to nejdůležitější, které rozhodlo o celém mém příštím osudu ...“
Řeč byla přerušena člověkem, který větev, se žlutými květy odřezal a odnesl si ji domů.
„Fíííha! Může si za to sama.“ Zvolala nejsilnější větev a pokračovala. „Takto dopadne každá z nás, která se bude odlišovat. Člověk nás mohl odříznout všechny. Ohrozila nás!“
„ANOOO!“ Zašumělo celým keřem a jeho zelená barva pobledla.
Jen jediná větev si povzdechla „ÓÓch. Tajemství proměny nám už nestačila sdělit … jaká škoda.“
Zahradník, který větev odřezal, a který neměl tušení, co se v keři odehrávalo, ji zasadil do černé půdy. Nikdy nezažil, že by tento druh keře někdy vykvetl. Větev zaléval a hnojil. Kdykoliv měl volnou chvilku, přicházel k ní, aby si přičichl a pokochal se žlutými květy. Odnoži se v zahradě dařilo, a možná proto vytvářela další a další výhonky. Některé z nich zahradník věnoval svým přátelům a další sázel do slunných koutů zahrady. Keř se stal velmi oblíbeným. Dostal jméno „Zlatý meč“. Název vznikl od toho, že na celém keři rostla jen jedna odnož, která kvetla a vypadala jako zářící dlouhá čepel. Dokázala provonět celou zahradu. Samotný pohled na „Zlatý meč“ zklidňoval a působil meditativně. Deprese v jeho vůni a záři tály jako sníh. Stávalo se, že na keři vykvetlo více odnoží. Ale jen zřídkakdy. Lidé nevěděli proč tomu tak je.
Příležitosti se chytla komerce. Po několika letech experimentování našli vědci způsob, jakým přinutit keř, aby vytvářel více „Zlatých mečů.“ Výsledek byl fantastický. Kvetly všechny odnože. Navíc keř už nevytvářel trny a zahradníci tak měli lepší přístup do větví. Když vanul vítr a keř se roztančil, rozhoupávaly se „Zlaté meče“ které vytvářely zápasy šermířů.
Z keře se stala hvězda a nebylo okrasné zahrady, ve které by nebyl vysazen.
„Ale vždyť nevoní.“ Otočí se chlapeček na otce, který mu příběh vyprávěl.
„Nevoní. Keř už nemá sílu, na vůni pro tolik mečů Člověk upravil Zlatý meč tak, aby produkoval gejzír žlutých květů. Všechny vypadají úžasně. Dokonale...“
„A kde je ten původní Zlatý meč? Ze kterého vyrostly všechny ostatní? Rád bych poznal jeho vůni,“ tázal se chlapec dále.
„To už nikdo neví.“
Jakub Kouřil
Cinkání
Nebus, který byl menší než kamínek do zapalovače, se řítil rychlostí supernovy z pravé části vesmíru...
Jakub Kouřil
Talíř a myška
Kočka se otřela na stole o porcelánový talíř. Ten spadl a rozbil se. Jeden ze střepů se zakutálel až k překvapené myšce. V jeho středu se objevily oči a talíř promluvil.
Jakub Kouřil
O stromu a housence
„Jau, to bolí! Pane, mohl byste mě přestat jíst?“ zanaříkal strom. "Přestat papat? Vy jste se asi zbláznil!"
Jakub Kouřil
Borovicový spor
Na malém kopečku rostly dvě borovice. Byly stejně vysoké i stejně staré. Jedna rostla na východní straně, druhá na západní.
Jakub Kouřil
Reportáž ze Saudské Arábie
Z výšky deseti kilometrů jsem pozoroval tvář pouště, a zatímco jsem se kochal, přerušila mě letuška otázkou: „Quzi nebo Maklubu?“ vypadala jako z pohádky o Šeherezádě. Černé vlasy, tmavé oči, čokoládová pleť...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Prodej rodinného domu, 180 m2, Loštice, ul. Olomoucká
Olomoucká, Loštice, okres Šumperk
4 750 000 Kč
- Počet článků 367
- Celková karma 12,02
- Průměrná čtenost 488x