Za Zrcadlem

Každá bytost funguje na principu Zrcadla. Zrcadlo symbolizuje všechno, co jsme kdy poznali a prožili. Každý si vytváří to své. Potíž je v tom, že žádné zrcadlo není dostatečně hladké tak, aby odráželo skutečnost takovou jaká je.

Některá zrcadla zvětšují, jiná zmenšují, další deformují nebo znetvořují a tak dále, a tak dále.

Myšlenky můžeme rozvíjet a kombinovat do nekonečna. Je to jako bychom postavili proti sobě zrcadla dvě. Ať budeme hledět do jednoho nebo do druhého, nedohlédneme na konec řady. Stále budeme nacházet menší a menší zrcadla, a fronta odrazů nebude mít konce.

Agresivně nekonečný fraktál bude požírat naši veškerou energii. Kořen, ze kterého fraktálová obluda vzlíná nelze v zrcadlení nalézt. Jediná cesta je v rozpuštění fraktálu.  Rozbít všechna zrcadla. V opačném případě budeme živit fraktálovou hydru dál a dále.

Někteří si uvědomují deformaci svého Zrcadla, a snaží se jej narovnat nebo vylepšit. Aplikujeme jógu a další metody, které většinou nezabírají. Docilujeme jen kosmetických změn. Leštíme zrcadlo. Ale i ta nejméně patrná deformace se s růstem plochy zvýrazní. Není úniku. Můžeme i zešílet. Když se Zrcadlo rozvlní tak, že vytvoří dvě vlnky proti sobě, ve kterých  bude odrážet nekonečnou řadu jedné a té samé deformace. Nebude úniku.

Pro Zrcadlo je největším zděšením, když neodráží vůbec nic. I šílenství je lepší než nic. Celý život jsme si Zrcadlo leštili a hýčkali, a tak si na něj zvykli, že si nedokážeme bez něj SVŮJ ŽIVOT představit. Dokonce mezi sebou soupeříme o to, které ze Zrcadel odráží nejvíce světla, nebo které je nejkrásnější, a smějeme se těm křivým. Existují sofistikovaně prohnutá Zrcadla, která kážou jak narovnat zrcadlo. Tvoříme si zrcadlové bohy, ke kterým se skláníme a pro které bojujeme.

Pokud najdeme odvahu a rozbijeme své Zrcadlo, zničíme tak všechny kecy a tvary, které v sobě odráželo. Pokud to neuděláme, udělá to za nás Existence; prostě jednoho dne zemřeme. Když stav rozbitého Zrcadla „nebytí“ přežijeme a nezblázníme se, navrátíme se do dimenze ZA ZRCADLEM.

Moře udrží loď, ale neudrží zeměkouli. Zeměkoule udrží oceán, ale neudrží sluneční soustavu. Sluneční soustava je držena gravitací a gravitace vibruje v pavučině temné síly, a tak dále, a tak dále. Vše funguje naprosto dokonale, ale my o tom nepřemýšlíme.

Autor: Jakub Kouřil | pátek 1.2.2019 12:48 | karma článku: 6,59 | přečteno: 123x
  • Další články autora

Jakub Kouřil

Cinkání

13.4.2024 v 5:18 | Karma: 7,58

Jakub Kouřil

Talíř a myška

2.4.2024 v 8:35 | Karma: 8,85

Jakub Kouřil

O stromu a housence

30.3.2024 v 12:44 | Karma: 10,30

Jakub Kouřil

Borovicový spor

27.3.2024 v 6:32 | Karma: 14,36

Jakub Kouřil

Reportáž ze Saudské Arábie

27.2.2024 v 13:11 | Karma: 18,99