Vrchní prchni, Což takhle dát si špenát, Jak utopit Dr. Mráčka, „Pane, vy jste vdova!“ Baron Prášil, Arabela, Kdo chce zabít Jessii? Dívka na koštěti, Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, Muž z prvního století …
Kolik se natočilo opravdu podařených filmů, seriálů, nebo pohádek mezi roky 1989 – 2022 tedy 33 let po revoluci a kolik mezi léty 1960 – 1989 (29 let před revolucí) ?
Po převratu se natočilo jen málo filmů, které by vykazovaly hravost, inteligentní humor, a které by byly bez přehnaného násilí a brutality.
Možná je to proto, že za socialismu musely filmy projít sítem cenzury a tématika „nezávadné“ hravosti byla snad jedinou, kterou se filmaři mohli věnovat naplno a bez obalu. Filmy musely být tak skvělé, aby kritika přimhouřila oči a dala filmu „zelenou.“ Filmaři byli nuceni manévrovat v úzkém a velmi těžkém uměleckém spektru. A rostli! Byla to pro ně obrovská výzva. Bohužel už nemáme taková esa, jako byli scénárista Miloš Macourek nebo režisér Karel Zeman nebo herce Vladimíra Menšíka, Miloše Kopeckého, Libuši Šafránkovou a mnoho dalších, kteří před revolucí působily.
Po roce 1989 k nám jako vichřice vtrhla svoboda a přinesla sebou všechny nemoce západu. Batmany, Supermany, nebo Spidermany, všechna ta šílenství, která nás jen straší. Filmy jsou většinou pudové a brutální. Čím více cáká z obrazovek krev, tím lépe.
Dnešní věda potvrzuje, že nejlepší je jíst ovoce, které vyrostlo v zemi, ve které člověk žije. Ale máme vůbec na vybranou? Dá se na ty naše současné filmy nebo seriály dívat? K jakému uměleckému úpadku jsme se dopracovali! Ano dobré filmy se stále točí a český humor nezanikl, ale je ho čím dál méně.
