Pšouk a meditace

Pan K. byl ukryt v houštině, kde vykonával svou potřebu. Během akce ulétlo jedno nepatrné nic a majitel zadnice pocítil úlevu. Byl to jeden z těch krásných a slunečních dnů, ve kterém je šipka barometru hodně nahoře. 

Jinými slovy byl vysoký atmosférický tlak a to byla pro právě narozený prd výhodná situace.

Teplý pšouk  stoupal v poklidném bezvětří k nebi. Říká se, že když uletí tisíc metrů, zkondenzuje a bude žít na zemi věčně. O této legendě pan K. nic nevěděl, jako nemohl tušit, co svou úlevou způsobí.

Nedaleko na kopci meditovala tři prasata. V hlubokém transu si vytvářela vlastní vesmír. Jak by řekl stavitel, cihličku po cihličce. Byl krásný a příjemný. Bez řezníků a vlků s voňavými kořínky a se  šťastnými prasátky, jako symbolem zdravé budoucnosti. Meditace byla křehká a prasátka se nadechovala zhluboka.

Vysněný svět se začínal zhmotňovat. Objevil se přátelský les i maličká prasátka. Ale běda!  

Prd, který si myslel, že už má svou nesmrtelnost v kapse, uvízl v energii meditující trojice. Nemohl vzhůru ani zpátky. Proti své vůli byl vcucnut do čichových jamek prasat. A tak skončil jeden pšouk a jedna meditace.