Promarněný život

Unavený stařec s myšlenkou na smrt pomalu usedá na oprýskanou lavici. Ví, že nevyrostl, jen zestárnul. Zestárla i jeho možnost a scvrknul se i jeho čas. Vše se pomalu navrací ke svému počátku ..

jako když vhodíme kámen do vzduchu (chvíli stoupá, na moment se zastavuje, a pak padá zpět) dostal šanci něco udělat, ale co zmůže kámen?

Nic, jen následovat zákony. A co může udělat člověk? Prakticky nemusí dělat vůbec nic. Aby zestárnul, stačí jen jíst, pít, mít čas na odpočinek a čekat.

Ano, zplodil potomky, kteří už zplodili další, a ti další budou plodit zase další. Ale co stařec? Kdo vlastně je a kam se bude ubírat?