Neumíme vypínat

Mozek a pohlavní orgán je sval, který někdo používá více jiný méně. Někdo jej má větší jiný menší. Ale neznám člověka, který by jej neměl.

Dostáváme rozkoš i bolest. 

Sval je od toho, abychom jej používali. Když sedíme, pak by naše nohy měly být v klidu. Ale jsou lidé, kteří i když sedí, třepou jednou nebo oběma nohama jako by někam běželi. NEUMÍME VYPÍNAT!

Člověk se svými orgány dostal do pozice štvance. Bičuje a hajcuje je k vyššímu výkonu nebo výronu dle momentální potřeby a chuti. Je jako ten potkan v laboratoři, kterému vědci zapíchli elektrodu do centra slasti. V kleci měl pedál, a když na něj šlápl dostal dávku slasti. Copak asi tak dělal? Šlapal a šlapal, až se ušlapal k smrti. Nezajímalo jej ani jídlo ani otevřená klec. Nakonec se pedálek stal jeho náhrobním kamenem. V tom se od potkanů nelišíme a hajcujeme své orgány k vyšším výkonům.

Mozek je úžasný orgán, který je nutno ale vypínat. Kupříkladu většina z nás nedovede být bez jediné myšlenky, aby si mozek odpočinul. Jako bychom neustále šlapali na pedál … a z mozku nám kape stále méně a méně šťávy. Doslova ždímeme svůj orgán a šťáva slasti se nestačí doplňovat. O orgánu, který je usazen níže by se daly psát romány.