Nádražní budovy jako katedrály lidských osudů
Nádražní budovy jsou místem, kde se lidé spojují a rozpojují, střetávají a loučí, kde jsou vidět slzy i slyšet smích.
Lidé se rojí a vylétají z temných chodeb jako včely. Houfují se, vytvářejí chuchvalce a provazce z lidských těl. Jedni z chodeb vylétávají a druzí se do nich tlačí.
Na malé ploše do sebe narážejí lidé, kteří by se jinak v normálním životě neměli možnost střetnout. Většina z nich spojuje jen cesta, kterou procházejí společně, aniž by se poznali.
Spousta z nich čeká a zírá nahoru na informační tabuli o příjezdech a odjezdech, která představuje oltář. V duchu se modlí, aby nebylo zpoždění.
Cesta není cílem. Cesta je přesunem z jednoho místa na druhé. A život mezi body A a B je pro většinu cestujících jen čekáním a prázdným životem. Jako by mezera mezi body A a B ani nebyla. Lidé žijící v bodech.
Tady se kříží lidské osudy. Je to místo, které je neustále a bez oddechu, každou minutou doplňováno novými a novými osudy. Je to nevysychající pramen. Řeka lidí, která teče, dokud je život.
V této katedrále proudí život a od její dlážděné podlahy se odrážejí zvuky jako v kostele. Jsou tu řvoucí batolata i šeptající dvojice, běhající děti i stojící stařeny, osamělí a všemi opuštění, zloději i žebráci, všichni promíchání mezi sebou vyplňující narvaný nádražní prostor.
Lidé proudí v davech, ve skupinách, po dvojicích i samostatně. S dětmi i bez dětí. Lidé do sebe narážejí se svými kufry, batohy s taškami i bez nich, s novinami pod paží a lehkým krokem.
Jsou vidět těla pružná a samý sval i těla životem zchátralá a zničená, která svou duši už nadlouho neudrží; lidé tuční s růžovou kůží až po chodící skeletony, chrastící svými kostmi; hluční i zádumčivý; naplnění stresem i radostí; někteří v kloboucích na hlavách a s brýlemi černými jako saze.
Támhle ten bude určitě zdejší, ten ví kam má jít. Jeho chůze je rychlá a jistá. Míří rovnou k východu. A támhleta skupina je zde asi poprvé. Natahují své krky do stran a obcházejí stánky; lidské hlasy se střetávají jen na několik málo minut nebo vteřin, aby už se neslyšely nikdy.
Každému jde o bezpečný a rychlý přesun. V kostele je cílem nebe, štěstí a spravedlnost. V nádražní budově je to konkrétnější a splnitelné, člověk se přece jenom může přesunout z jednoho místa na druhé, ale v kostele nepřevezou ani živého, ale ani mrtvého a nepomůže ani vložená mince pod jazyk.
Ale je to vlastně jedno, zda lidé sedí v kostelních, nebo na nádražních lavicích; míjí život, který se ukrývá v přesunu. Míjí tu metafyzickou průzračnost.
Spěch a tisíc a jedno přání se usadily do jejich životů a ani člověk, který čeká a nemusí nic dělat, si nemůže odpočinout a neustále myslí na nesplněná přání, na osud, na zpoždění, co všechno nestihne a jak to celé dožene a jestli vůbec. Uvnitř, v jejich hrudích bubnuje tisíce a jedno nesplněné přání.
Podivným přesunem se lidé objevují na zemi, aby se dalším kouzlem ze země vytratili. Jen to lidské hemžení z bodu A do bodu B zůstává a to co je mezi tím, vyklouzává jako pára a stoupá k nebi.
Nudíte se? Už máte toho dost? Pojďme na vzduch, pane! Podívat se na perón, na vlaky. Do jakých tvarů a barev jsou oblečeny všechny ty mašiny a vlakové soupravy. Jak svým sykotem a houkáním ohlašují svůj příjezd. Třeba tady tento modrý a hranatý jak roztáčí svá kola do neznáma ….
Jakub Kouřil
Cinkání
Nebus, který byl menší než kamínek do zapalovače, se řítil rychlostí supernovy z pravé části vesmíru...
Jakub Kouřil
Talíř a myška
Kočka se otřela na stole o porcelánový talíř. Ten spadl a rozbil se. Jeden ze střepů se zakutálel až k překvapené myšce. V jeho středu se objevily oči a talíř promluvil.
Jakub Kouřil
O stromu a housence
„Jau, to bolí! Pane, mohl byste mě přestat jíst?“ zanaříkal strom. "Přestat papat? Vy jste se asi zbláznil!"
Jakub Kouřil
Borovicový spor
Na malém kopečku rostly dvě borovice. Byly stejně vysoké i stejně staré. Jedna rostla na východní straně, druhá na západní.
Jakub Kouřil
Reportáž ze Saudské Arábie
Z výšky deseti kilometrů jsem pozoroval tvář pouště, a zatímco jsem se kochal, přerušila mě letuška otázkou: „Quzi nebo Maklubu?“ vypadala jako z pohádky o Šeherezádě. Černé vlasy, tmavé oči, čokoládová pleť...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy
Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...
Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla
Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...
Prodej pěkného bytu 1+kk, Bačovského,Lišeň.
Bačovského, Brno - Líšeň
3 990 000 Kč
- Počet článků 367
- Celková karma 12,02
- Průměrná čtenost 488x