Přeji všem čtenářům tohoto příspěvku úspěšný vhled do provázanosti mikro a makro světa. Nejenom v roce 2020, ale i v následujících: Všechno, co se odehrává ve Vesmíru, musí nějakým způsobem rezonovat v nás samotných.
Ať už chceme nebo ne jsme jeho součásti. Říše makrokosmu a mikrokosmu (náš pidisvět) si jsou navzájem podobné jako vejce vejci. S tím rozdílem, že jedno je obrovské a druhé malinkaté. Říká se, že pokud známe sebe, můžeme poznat celý Vesmír.
Věda potvrdila, že pokud ve vzdálené galaxii přeskočí subatomární částice o nepatrnou délku, mění tím realitu Vesmíru a do určité míry nás to ovlivňuje. Je jasné, že vliv vašeho partnera nebo partnerky je větší než samotného Jupitera, ale nutno říci, že kdyby tento plynový obr „zmizel“ narušilo by to stabilitu Sluneční soustavy a tím by se zásadně změnila trajektorie Země. Což by mělo katastrofální důsledky pro všechny. Když vytáhneme rybu z vody. Nebude žít dlouho.
Na každý pád ať chceme nebo ne, nemůžeme oddělit sebe od Vesmíru. Není nože, kterým bychom mohli oddělit libové místečko našeho já od navrstveného tuku makrosvěta. Je to jako chtít oddělit třpyt od diamantu, nebo tanec od tanečníka. Nejsme izolovaným ostrůvkem. To jen naše vnímání vytváří tuto ošklivou iluzi. Nejsme jen část koláče. Pravda je, že jsme celým koláčem se všemi galaxiemi i černými děrami.
Přeji všem čtenářům tohoto příspěvku úspěšný vhled do provázanosti mikro a makro světa. Nejenom v roce 2020, ale i v následujících.
