Kaše

Jsem v lese a nad ohýnkem si připravuji večeři. Dřepím a míchám kaši.  V plecháči to meditativně bublá, v ohni praská a plameny dovádějí.

Ozve se oheň: „Beze mě by ta kaše nebyla.“ A oblízne kotlík.   

„Vždyť vycházíš ze mne.“ Pravilo polínko a puklo, až z něj vylétly jiskry.

„Beze mě by nebylo dřeva na kaši.“ Zasyčela voda.  

Do rozhovoru se zamíchalo slunce, vzduch a fazole a začaly se ozývat i vzdálené galaxie, a když jsem jídlo promíchal, všechny hlasy ustaly, krom jediného; kručení v žaludku; a když jsem se pustil do kaše, připadalo mi to jako bych pojídal hvězdy.

Autor: Jakub Kouřil | pondělí 29.6.2020 7:25 | karma článku: 9,62 | přečteno: 230x
  • Další články autora

Jakub Kouřil

Cinkání

13.4.2024 v 5:18 | Karma: 7,58

Jakub Kouřil

Talíř a myška

2.4.2024 v 8:35 | Karma: 8,85

Jakub Kouřil

O stromu a housence

30.3.2024 v 12:44 | Karma: 10,30

Jakub Kouřil

Borovicový spor

27.3.2024 v 6:32 | Karma: 14,36

Jakub Kouřil

Reportáž ze Saudské Arábie

27.2.2024 v 13:11 | Karma: 18,99