Kapky a žába

Bajka: Sedí žába na břehu moře. Má přimhouřené oči a čeká. Sluníčko pálí a kůže žáby pomalu vysychá ...

Přižene se velká vlna, která vymrští na skálu stovky kapek. Kapky se celé třesou. Oddělily se od moře a cítí se holé a bezbranné.

Na slunci se kapičky zmenšují a pomalu se vytrácejí.

Žába počne kvákat:  „Kapky a kapičky, padlo na vás nesmírné štěstí. Jste vyvolené! Můžete zažívat svou individualitu. Už nejste otrokem bouřlivého celku. Nebojte se jen trochu času a zažijete kouzelnou proměnu. Tíže se vytratí ... „

Přišla velká vlna a spláchla kapky do nevědomí modrého moře.