Jedna věc je se z bahna dostat a druhá je se bahna zbavit

Bádání neurologů ukázala, že při zamilovanosti začne mozek produkovat látky vyvolávající euforii. Tělo tak dokážeme neuvěřitelně vybudit. Nepociťujeme únavu a překypujeme štěstím. 

Látka je velmi podobná velmi rozšířené droze pervitinu. Americká klinická psycholožka Renee Carrová uvedla:  „Jestliže se věnujeme aktivitě, kterou si užíváme, mozek začne produkovat dopamin - chemickou látku podporující pocity spokojenosti, štěstí a vzrušení. Jakmile se tedy díváme na svůj oblíbený seriál, můžeme se cítit stejně, jako kdybychom si vzali drogu. Naše zkušenost je ale pouze pseudozávislostí, protože mozek ve skutečnosti touží po dopaminu a ten může vznikat víceméně při jakékoli jiné činnosti."

Tak proč si to dělat tak složitě? My všichni jsme utkáni ze stejné pralátky - euforie. Ani atom by se netočil, kdyby z toho neměl příjemné vibrace. I ten největší zločinec a tyran touží po euforii, bohužel jeho metody jsou strašidelné. Takový člověk je nemocný.   

Ale v hluboké hypnóze člověk není schopen ošklivých myšlenek. Není ani dobrý ani zlý. Čím jdeme hlouběji do lidské psyché, tím se odlišnosti mezi lidmi zmenšují.

Pozorujeme-li město z výšky, ošklivost a špína velkoměsta se ztrácí a vnímáme už jen krásu. Letíme-li letadlem pak i vyprahlá krajina má jímavé kouzlo, a kdybychom se dostali ještě výše, mohli bychom si vychutnávat nádheru Mléčné dráhy…Ovšem chápu, že dole při zemi musíme bojovat s „hady a štíry.“

Ale pokud se budeme roztleskávat drogami, vytváříme si iluzi spokojenosti, která nestojí na reálné půdě; potápíme se do bahna. Doslova a do písmene si ničíme dopaminové receptory. Navíc účinek drog je jepičí a na konci se seznámíme se závislostí. Jinak řečeno toneme v bahně až po krk.

Chtít po nesportovci, aby podal sportovní výkon je kruté a myslet si, že s pomocí drog poznáme taje vesmíru, je hloupé.

I na kancelářské židli, se můžeme spouštět do hlubin své psýché. Pořádně se projet vnitřním rentgenem a co zbyde, bude euforie. Tedy pocit, po kterém touží každý. Neznám totiž člověka, který by se nechtěl mít dobře. A euforii můžeme mít zadarmo a nemusíme utrácet za drogy nebo letadla. Ovšem je otázkou jak se na váš úsměv v kanceláři bude tvářit váš nadřízený.