Člověk je jako natažený budík

Dělíme čas na dobu, kdy jsme se narodili a na čas kdy se ohlásí budík, a my zemřeme. Jsme jak natažené strojky fungující přesně podle navrženého harmonogramu. 

Pozoruji, jak čtveřice papoušků tancuje a pohupuje se obratně na červeném bidélku.

Zvolám na ně: „Co tady děláte!?“

Ale oni znovu zopakují svou sestavu a dále se pohupují. Nakonec se všichni jako na povel otočí, a já zpozoruji, že to jsou roboti.