Že by na to konečně v Davosu přišli?

aneb "Globální elity se musí začít starat o střední třídu". Tak zní dnešní článek na odborném ekonomickém serveru Patria.cz. Vřele doporučuji si ho najít a přečíst celý, protože jeho myšlenka je přesně lékem na západní ekonomický bol.

Není možné, aby produktivní třída chudla. To jsou totiž ti jediní, na kterých stojí spotřeba obyvatelstva. Tedy ta spotřeba, která je podložená prací. V článku se píše :

Na setkání v Davosu se jen těžko budou řešit problémy těch, kteří jsou na tom nejhůře. Jde o střední třídu v celé světové ekonomice. Nic přitom není důležitější, než aby byly vyspělé ekonomiky schopny udržet růst mezd a životního standardu u pracujících domácností. Dnes se hovoří především o geopolitických problémech či globálních financích. Výhled globální střední třídy je ale vysoce problematický. Jednou z podmínek jeho zlepšení je růst, hrozí ale deflace a stagnace. Napříč vyspělými ekonomikami je patrný pokles sazeb, který představuje chronický symptom převisu úspor nad investicemi. Evropa a Japonsko se nacházejí v situaci, kdy je monetární politika neefektivní a Spojené státy se do ní mohou dostat také. Trhy indikují, že inflace bude pod úrovní inflačních cílů po velmi dlouhou dobu.

A pak ještě zajímavá, "socialistická" myšlenka z odstavce závěrečného :

V současném prostředí jsme daleko od toho, aby ze zlepšujícího se ekonomického prostředí těžila intenzivně i střední třída. Pokud bychom ve Spojených státech nyní našli stejné rozdělení příjmů jako v roce 1979, spodních 80 % by mělo o 11 000 dolarů na domácnost více a horní 1 % by mělo o 750 000 dolarů na domácnost méně. Mezinárodní integrace a spolupráce nebude pokračovat, pokud bude vnímána jako nástroj, ze kterého těží zejména globální elity. Čelíme reálným problémům ve formě dlouhodobé stagnace, deflace, pomalého růstu a příjmové nerovnosti. Fatalismus ale není namístě. Zkušenost řady zemí ukazuje, že zlepšení životního standardu střední třídy je dosažitelné. Elity ale musí pochopit jeho důležitost a snažit se o dosažení tohoto cíle.

A o tom to je. 1% nejbohatších nemůže v životě zvyšovat spotřebu jako 80% střední třídy. To, že bez spotřeby střední třídy nevydělá ani ti nejbohatší, protože nikdo nebude kupovat jejich produkty, to je, si myslím, docela logické.

To je přesně ten pokus, co provedla švýcarská centrální banka. Střední třída ve Švýcarsku rázem zbohatla na úkor toho jednoho procenta, kterému klesly akcie jejich společností a musí se více snažit být při vývozu konkurenceschopnější. V tom snažení jim bude střední třída pomáhat jako divá.

Jsem realista, vím že ani toto není všelék, ale něco se dělat musí. Než tisknout biliony nekrytých eur a snažit se válkou expandovat do dalších krajin, je vždy lepší myslet na své občany.