Navazuji na můj předchozí článek Xenofobní Česko se shoduje: Muslimské učitelky tu nechceme. V diskuzi se opět objevoval argument, že hidžáb prostě je náboženským symbolem a jako takový do školky nepatří, stejně jako symboly a projevy jiných náboženství.
Zavzpomínal jsem na první polovinu 90. let, kdy jsem navštěvoval mateřskou školu. A došlo mi, že i já jsem obětí školkové náboženské indoktrinace! Dosud jsem si to vůbec neuvědomil a žil jsem v naivní představě, že to byla snad jen neškodná aktivita. Nepovažoval jsem to nikdy za špatné, ale nyní jsem díky čtenářům prozřel a uvědomil si, že se tehdy dělo něco moc špatného.
Vytanuly mi na mysli totiž hrozivé scény, kdy asi v polovině prosince roku 1994 stojíme my děti ve vyzdobené místnosti kolem pianina, zpíváme a učitelka nás doprovází. Nebyly to ale žádné neškodné písně. Byly to v podstatě náboženské texty, některé verše téměř jako z bible kdyby vypadly. A víte co bylo ústředním tématem? Narození Ježíše Krista a jeho glorifikace!
Pro ilustraci toho, co jsme byli nuceni zpívat, sem přepíšu úryvky některých textů:
Narodil se Kristus Pán
Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám, narodil se.
Tichá noc
Tichá noc, svatá noc!
Co anděl vyprávěl
přišed s jasností v pastýřův stan,
zní již z výsosti, z všech země stran:
„Vám je dnes spasitel dán;
přišel Kristus Pán!“
Dej Bůh štěstí
Dej bůh štěstí tomu domu,
my zpíváme, víme komu.
Malému děťátku, Kristu Jezulátku,
dnes v Betlémě narozenému.
Jsem zhnusen. Rodiče mě posílali do mateřské školy jistě s dobrými úmysly a nejspíš vůbec netušili, jak škodlivá křesťanská indoktrinace za zdmi tohoto ústavu probíhá. Nevím, do jaké míry jsem touto indoktrinací postižen, ale nyní už chápu odpůrce muslimské učitelky. Vždyť ty nebohé děti musí být oním šátkem zcela naočkovány a jen bůh ví, co z nich vyroste.
Opravdu bych jim nepřál, aby z nich vyrostl takový muslim, jako ze mě křesťan…
