Soužití s alkoholem aneb Proč se bát legalizace tvrdých drog?

Často zastánci kriminalizace marihuany a drog obecně neradi slyší argument, že alkohol je jedna z nejtvrdších drog a přitom je legální. Reakce bývá ve smyslu, že pivo nebo víno pije spousta lidí bez problémů, zatímco pervitin nebo heroin dělá z lidí trosky. Jenže pokud chceme srovnávat účinky drog, musí se srovnávat ekvivalentní přijímané množství i způsob užití.

Jistě by zastánci kriminalizace souhlasili, že je významný rozdíl mezi pitím 12° piva s 4-5% obsahem alkoholu, 40% vodkou a čistým lihem (96 %). Stejně tak je obrovský rozdíl mezi pitím piva k obědu a nitrožilním aplikování ethanolu. Ano i to je možné. Účinek přichází oproti orálnímu užití ihned, je to podobný”nájezd” jako např. u heroinu, i když asi ne tak příjemný. Dokážete si ale představit člověka, co by delší dobu den co den nitrožilně užíval několik mililitrů čistého alkoholu?

Alkohol je tedy ve své ryzí podobě zcela bez pochyby jednou z nejtvrdších drog. Ale stejně jako je rozdíl mezi ethanolem a pivem, je rozdíl i mezi čistým heroinem a odvarem z makovic nebo kokainem a odvazem z koky. To první jsou nebezpečné koncentrované deriváty, jejichž účinné množství se pohybuje v gramech a mililitrech. Naproti tomu pivo a odvar z makovic či koky jsou tradiční (přírodní) nápoje s pozvolným účinkem. Pivo se u nás pije po staletí, odvar z makovic se jako tišící prostředek dával dětem a žvýkání kokových listů je tradičním zvykem v jižní Americe.

Pod legalizací tvrdých drog si lidé představují, že se budou prodávat v supermarketech psaníčka s heroinem a pervitinem, do trafik si feťáci budou chodit pro jehly a všichni budou sjetí. Společnost se brání legalizaci, protože ji doprovází iracionální strach. Přitom není důvod si myslet, že užívání heroinu nebo kokainu nemůže být důstojné stejně jako si zajít do baru na panáka nebo zajít s přáteli do hospody na pár piv a přivodit si příjemnou náladu.

Vždyť se podívejte kolem sebe, kolik se prodává druhů alkoholických nápojů, od těch nejslabších sladkých likérů, přes všelijaká piva a vína až po nějaký ten silný absint. Všechno to jsou variace ethanolového nápoje. Proč by na tedy legálním trhu nevznikly například kokainové produkty jako kokové žvýkačky nebo likéry? Kokain obsahovala do roku 1903 samotná Coca-Cola, proč by se nemohl znovu vyrábět podobný nealkoholický nápoj s obsahem kokainu? Proč bychom si nemohli místo raní kávy připravit ranní kokao? :-) Když se prodávají kofeinové tablety na zvýšení pozornosti, proč by se nemohly prodávat i obdobné pervitinové tablety, které ostatně uvedla na trh německá firma Temmler Werke už v roce 1937? A co naopak opiové bonbóny na uvolnění a silnější opiové tablety na nespavost?

Možných produktů jsou tisíce a není cílem tohoto článku je dlouze vyjmenovávat. Jen jsem chtěl ukázat, že legalizace tvrdých drog by nepředstavovala žádnou apokalypsu a na příkladu alkoholu můžeme predikovat, jakým směrem by se trh vyvíjel. Převážnou část trhu by nejspíš obsadily velké mezinárodní společnosti s určitým renomé rozšiřující portfolio svých značek. Vedle nich by existovaly tisíce menších lokálních společností a rodinných firem. A pokud by stát neuvalil na tvrdé drogy stejně nesmyslnou spotřební daň jako na alkohol, zmizel by prostor pro narkomafie, pouliční dealery a pančované zboží.

Jistě, část lidí vždycky podlehne a tak jako dnes se ufetuje nebo uchlastá k smrti. Většina společnosti ale dokáže vedle legálních tvrdých drog bez problémů žít. Věřím, že to co se dnes jeví jako utopie, bude jednou realitou a období kriminalizace a represe tvrdých drog se zařadí mezi historické přešlapy jako například prohibice alkoholu v USA.