Nejrůznější drogy jsou přirozenou součástí lidstva od pravěku, jsou základem prakticky všech kultur a náboženství. Užívání drog mělo po staletí svůj hluboký význam a smysl, ale zároveň i pevný řád. Drogy byly užívány k různým účelům pod dohledem šamanů, v našich končinách pod dohledem „bab kořenářek“.
Již od středověku se snažila zejména katolická církev potlačit užívání látek navozující změněné stavy vědomí. Otevřená mysl člověka byla pro tehdejší církev stejně nebezpečná, jako byla pro komunistickou stranu západní literatura. Hlavní vlna kriminalizace drog ale nastala až v 20. století, zejména v jeho druhé polovině. V té době se dostává v západním světě ke slovu levice, státy narůstají, regulují a utrácejí stále více a více.
Nejrůznější látky s naprosto odlišnými účinky a riziky byly naházeny do jednoho pytle s názvem DROGY a začala jejich démonizace a kriminalizace. Drogy se přesunuly na černý trh a jejich uživatelé do ilegality se všemi negativními důsledky, jaké známe například z období prohibice alkoholu v USA v letech 1919-1933.
Válka proti drogám je čistě levicový koncept, který se neosvědčil. Je to marná snaha o potlačení spontánního řádu a vytvoření nového „moderního“ člověka, který bude jako robot s čistou hlavou budovat světlé zítřky státního kapitalismu. Válka proti drogám je nákladné sociální inženýrství. Požadavek na legalizaci drog není ničím jiným než odmítnutí levicového pohledu na svět, návrat k tradičním hodnotám.
Legalizace drog je proto zcela v souladu s konservatismem, stejně jako bylo v roce 1989 v souladu s konservatismem požadovat návrat k tradici předválečného kapitalismu a nepokračovat v socialistickém experimentu.
